Tibetská tradiční hudba

Tibet se rozkládá na velehorské náhorní plošině Himalají, jeho dějiny a společenský vývoj jsou do značné míry určovány sousedstvím velkých zemí Indie a Číny *). Veškerý kulturní (a často i společenský a politický) život v Tibetu se po řadu staletí utvářel pod vlivem specifického tibetského buddhismu, zvaného někdy lámaismus (láma je tibetský duchovní učitel a mistr, dalajláma pak navíc i vůdce ve smyslu politickém). První stopy buddhismu pronikly z Indie do Tibetu již v 7.století (přinesl jej mudrc Padmasandhala), avšak jeho skutečný vliv a rozvoj začíná až od 11.stol., v syntéze s prvky dřívějších šamanských a animistických tradic.
*)
Čínský vliv v Tibetu: násilí nebo pokrok ?
Je třeba upozornit, že vztah Číny a Tibetu je v našem povědomí velmi ovlivněn hrubým politickým zkreslováním ze strany západních masmédií!; ve skutečnosti je to jinak, je to všechno složitější... V historii se Tibet ocital střídavě pod vlivem Číny, Indie, Mongolska a dalších okolních zemí. Dominantní byl vždy vliv Číny, i v obdobích samostatnosti Tibetu. Čínský vliv v Tibetu výrazně zesílil zvláště v období po r.1950, kdy si Čína vynutila smlouvu s Tibetskou vládou o přičlenění jako autonomní oblasti. V r.1959 vypuklo v Tibetu povstání *), načež tam byli vysláni čínští vojáci a povstání porazili. To bylo spojeno s řadou problematických aspektů
(násilnosti, spory, šarvátky a boje na pokraji občanské války, rušení řady klášterů pod vlivem "kulturní revoluce"), které zde nemá význam podrobněji popisovat, neboť byly u nás, v silně zkreslené a zveličené formě, široce publikovány a jsou takto uváděny dosud.
*) Tibetské povstání bylo vyprovokováno v režii tajných služeb západních mocností, které plánovaly na strategicky výhodné Tibetské náhorní plošině zřídit raketové vojenské základny, které by - v duchu studené války - vojensky ovládaly celou velkou oblast jihovýchodní Asie...
  Jsou zde však i některé výrazné a nepochybné pozitivní aspekty:
- Zrušení feudalismu, který do té doby v Tibetu přežíval a udržoval mnoho lidí, zvláště na venkově, v područí, bídě a nevzdělanosti (některé dokonce v otroctví).
- Zrovnoprávnění žen, které byly dříve nejutlačovanější skupinou Tibeťanů.
- Pozemková reforma dosavadního feudálního, velkostatkářského a klášterního vlastnictví půdy, která byla dána k dispozici rolníkům k obdělávání.
- Zřízení veřejného školství, místo jednostranného a zaostalého klášterního školství. Klášterní školství zůstalo zachováno jen pro náboženské vzdělávání, především mnichů.
  Po překonání deformací čínské "kulturní revoluce" se tyto pozitivní stránky staly převažující a vedly k podstatnému zlepšení života prostých Tibeťanů. Věřme, že převládnou přátelské a vzájemně se obohacující vztahy mezi Čínou a Tibetem a že i v budoucnu bude pokračovat pokrokový vývoj při zachování a rozvíjení skutečných duchovních hodnot a moudrosti Tibetu..!..
  
Jsem si vědom, že tyto politické okolnosti do tohoto stručného pojednání o tibetské hudbě nepatří (ostatně, osobně jsem apolitický, akcentuji pouze etickou a filosofickou stránku) . S omluvou je zde uvádím jen v zájmu objektivity - pro aspoň částečnou korekci u nás rozšířených falešných představ a názorů...

Tibetský buddhismus je složitou kombinací mahajány a indické tantry *), která mu dodává vysoce ritualizovaný, mystický a esoterický charakter. Tibetský buddhismus má řadu sekt, z nichž hlavní jsou čtyři: minkmapa ("stará škola" založená již v 8.stol.), kagjupa (meditativní škola, založená v 11.stol.), sakjapa (do 15.stol.), gelukpa (řeholní škola "žlutých čepic", založená počátkem 15.stol., od 17.stol. je dominantním směrem; rekrutuje se z ní i dalajláma).
*) Nejstarší texty indické tantry podle legendy vznikly z dialogů boha Šivy s jeho manželkou Déví. Tantrický systém, který se pak doplnil a rozšířil mezi 5.-10.stoletím, obsahuje prvky božského kultu, obřady úrodnosti, magii, šamanismus, sexuální praktiky. Tantrická jóga zdůrazňuje úlohu psychosomatických spekulací - koncepci čaker - energetických center v lidském těle (převážně podél páteře), "sublimaci" či "transcendenci" sexuální energie při orgasmu do "vyšších sfér vědomí", což má vést k pravému vyvrcholení a osvobozující zkušenosti.
  Některé tantrické prvky byly, zvláště v severní Indii, převzaty do mahajánového buddhismu. V Indii pak ve 12.stol. došlo k vytlačení buddhismu a jeho postupné integraci do hinduismu - Buddha byl pak interpretován jako avatár boha Višny. Tantrický buddhismus se však zachoval a dále rozvinul právě v Tibetu.

Rovněž tibetská tradiční hudba se vyvíjela v úzkém sepětí s tibetskou odrůdou buddhismu - lámaismem *). Tento náboženský směr více než kterýkoli jiný směr buddhismu je orientován na mnišský život v klášterech s mnoha rituály se specifickým koloritem (jako je rituál Mahakala).
*) Toto se týká duchovně zaměřené tibetské hudby. Tibetská lidová (etnická) hudba je zcela jiná, její kořeny nejsou v Indii, podobá se spíše hudbě střední Asie a Mongolska.
  Nekonečné odříkávání manter tibetskými mnichy se děje monotónním "mručivým" hlasem s hlubokými vibracemi, který však má svou melodiku a mystickou působivost. V tibetském vokálním projevu se vyskytuje svérázná zvláštnost - alikvótní bifonický hrdelní zpěv. Zvláštním nastavením jazyka a rtů lze docílit toho, že při vydávání nazálního tónu se některé alikvótní tóny základního zpívaného tónu zesílí natolik, že slyšíme z úst jednoho zpěváka současně tóny dva. Kromě Tibetu se bifonický zpěv provozuje též v Mongolsku a hlavně v přilehlé oblasti Tuvy a Altaje.
  Poznámka - tibetské kláštery:
V zájmu objektivity bychom si život v tibetských klášterech (a tradiční tibetské teokraticko-feudální společnosti vůbec) neměli příliš idealizovat! Osvícení filosfové a duchovní učitelé zde tvoříli jen velmi malou část. Většina mnichů byla málo vzdělaná, jejich duševní obzor příliš nepřesahoval mechanické učení manter, které omílají neustále dokola, bez hlubšího porozumění. Motivace pro klášterní život byla u většiny nikoli duchovní, ale spíše možnost lehčího života v chudé zemi. Ve společenstvích nadměrného počtu mnichů se bohužel projevovaly i tak negativní jevy jako je šikana a sexuální zneužívání...

Tibetské hudební nástroje
Náboženské obřady tibetských mnichů jsou doprovázeny zvuky a hudbou na specifické nástroje. Nejznámější jsou tibetské mísy, což jsou bronzové misky různých velikostí (původně používané i jako jídelní), které se rozezní úderem paličky, načež krouživým pohybem paličky po obvodu mísy lze tón táhle udržovat. Dále jsou to různé gongy (často značných rozměrů), zvony, činely Relmo, bubny (jako je rámový buben Nga). Často se též používají lastury, jejichž táhlým troubením se v kláštech svolávají mnichové k obřadům.

     

Mocný zvuk vydávají dlouhé tibetské trouby (horny) Rang dung.
..................................
.........bude doplněno.............

F o n o t é k a :

Buddhistické meditace
Zpívá: Lama Karta
Vibrace míru - meditační hudba na tibetskou flétnu
Hraje:
Tibetan meditation - relaxační hudba na motivy tibetských obřadů
Nahrál: Phil Thornthon
Tibetan buddhism - ......................
Dhama Suna - tradiční tibetská hudba "gar"
..........
..................... řada dalších titulů bude doplněna .........

Hudba: Indická Čínská Tibetská Japonská Pravoslavná Katolická Islámská
Antropický princip aneb kosmický Bůh Gravitace, černé díry Věda a víra
AstroNuklFyzika ® Jaderná fyzika - Astrofyzika - Kosmologie - Filosofie

Vojtěch Ullmann