J A P O N S K Á     Z A H R A D A

Úvod - zahrada pro odpočinek a rozjímání v přírodě
Přirozenou součástí
chalupy pro kulturní rekreaci by měla být i okrasná zahrada, jako místo pro příjemné chvíle odpočinku v přírodě, přemýšlení, rozjímání. Pokud je ke zřízení či úpravě takové zahrady dostatek místa, nabízí se více možností - např. zahrada v anglickém či francouzském stylu s květinami, okrasnými keři a stromy. Zvláště krásná je zahrada v čínském stylu s jezírky propojenými potůčkem, s vodopády, klenutými můstky a pavilony ve stínu okrasných dřevin (horní část následujícího obrázku).
  V případě malých prostorů jsou však možnosti značně omezené. Pro člověka orientovaného na východní filosofické směry a estetické cítění může pak být optimální variantou zahrádka v japonském stylu. Umění japonských zahrad (teien, niwa) se z původního čínského stylu vyvíjelo po staletí v prostředí s omezenými prostory a v sepětí se šintoismem a s japonskou odnoží zenového buddhismu (viz též "
Japonská tradiční hudba" a "Buddhismus, Hinduismus, Taoismus"). Čínská estetika se kombinovala s úctou člověka k mocným silám přírody, zosobněnými božstvy kami.

Zahrada čínského stylu
Japonská "suchá" zenová zahrada (Rjóandži, Kjótó)

  Vzniklo několik variant japonských zahrad. Do 7. a 8.století, v období Nara a Heian, byly japonské zahrady podobné zahradám čínským, typickým svými jezírky, potůčky, vodopády, mosty, lampami a pavilony (horní část předchozího obrázku). Později, po 11.stol. byly zakládány i "suché" zenové zahrady (karesansui), tvořené jen uhrabaným pískem a štěrkem s několika vhodně rozmístěnými kameny (dolní obrázek). Takováto abstraktní zenová zahrada byla vlastně meditační pomůckou a prostředím.
  Zajímavé jsou i miniaturní "stolní" zahrady (Saikei), symbolizující celou krajinou scenérii s horami a jezery, pomocí pečlivě vybraných přírodních kamenů zvláštních tvarů - Suiseki (sui = voda, seki = kámen). Tyto kameny byly dříve umisťovány na podnosech naplněných vodou, nyní je voda většinou nahrazena symbolicky pískem; mohou být příp. doplněny i bonsaji
  Dalším typem je čajová zahrada (rodži) se stylovou kamennou studánkou (tsukubai) s bambusovou naběračkou (hishaku); přes tuto zahradu se po nášlapných kamenech přichází do čajovny k japonskému čajovému obřadu
(viz "Japonská tradiční hudba"). Estetická stránka architektury japonských zahrad kombinuje pojetí wabi-sabi (viz "Buddhismus, Hinduismus, Taoismus") - duch kultivované prostoty a neokázalosti, omšelého půvabu získaného "nánosem času".
  Vedle specifických rostlin a zahradní architektury má japonská zahrada obecně dva základní prvky:
¨ Kámen jako symbol stálosti, neměnnosti, věčnosti.
¨ Voda jako prvek proměnnosti, nestálosti, životního běhu. Voda přitom může být skutečná (jezírka, nádržky, potůčky), nebo jen symbolická - naznačená plochami či pásy písku a štěrku.
  Naše řešení vzniklo na základě inspirace jak "suchou" kamennou zahradou, tak i čajovou zahradou, se zdůrazněným prvkem vody a řadou vlastních návrhů...

Umístění japonské zahrady
Místo, kde jsme již několik let plánovali zřízení zahrádky japonského stylu, je dvůr či atrium naší chalupy v Bořenovicích, na jehož jedné straně je
pergola s krbem a udírnou. Na následujícím obrázku je provizorní řešení, přetrvávající asi 8 let - zatravněná plocha s čínskými lampičkami a velkým solitérním ("meditačním") kamenem, kolem pás s květinami:

Pohled na část původního prostoru dvorku (atria) chalupy s provizorní zahrádkou japonského stylu

Určitým problémem zde byla obtížná údržba, při kosení trávy bylo nutno lampičky přemístit; ostatně, vlivem sucha a nepravidelné zálivky v době naší nepřítomnosti se ani nedařilo vypěstovat kvalitní trávník.

Japonská zahrada - projekt a technické řešení
Rozhodli jsme se proto vybudovat novou japonskou zahrádku, jejíž hlavní část bude "suchá" s pískem a kameny, doplněná zahradními lampičkami a menšími vodními nádržemi; na zbylé ploše kolem budou zelené půdopokryvné rostliny a japonské jehličnany. Zahrádku pečlivě připravenou, důkladně a precizně provedenou nejen v částech které "jsou vidět", ale i ve skrytých částech (např. v podloží) ovlivňujících dlouhodobou životnost. Na následujícím obrázku je plánek našeho vlastního návrhu této japonské zahrádky:

Pohled
shora

Plánek
japonské
zahrádky

Pohled
z boku

Poznámka: Z nakresleného plánku se může na první pohled zdát, že se jedná o technokratickou koncepci, která není v souladu s prostotou japonského stylu*). Je to však jen optické zdání. Na schématickém plánku jsou totiž výrazně zakresleny některé technické prvky (elektrické rozvody však zakresleny nejsou), které jsou skryté pod povrchem či uvnitř jednotlivých součástí zahrady. Na výsledném vzhledu se nic "technického" či moderního neprojevuje, při vypnuté fontánce vypadá zahrádka zcela přírodně a tradičně...
*) Někdo se možná zasměje a ironicky poznamená: "Tak to vypadá, když fyzik buduje japonskou zahrádku!". Přiznávám, že určitá "profesionální deformace" zde je, avšak výsledné dílo by mělo být "protipólem" toho všeho, měla by z něj působit prostota a harmonie.

Postup prací je zhruba následující:
1. Vyměření polohy a tvaru základny a její zakreslení na povrch pozemku (trávníku).
2. Vykopání vyznačené plochy do hloubky cca 50cm, odvezení zeminy.
3. Vyměření a vybetonování základu pod hlavní nádrž s vodou. Zabudování výpusti.
4. Vyměření potrubí cirkulace vody a výpustí. Uložení potrubí vody a elektřiny do betonu.
5. Vybetonování celé plochy oválu
(spotřeba cca 2m3 betonu), osazení kamenných obrubníků .
6. Vsazení a zabetonování hlavní jímky, její obložení břidlicí.
7. Vyrovnání, vyvážení a usazení dalších prvků (nádobka, lampa, kámen atd.) na patky.
8. Zapojení okruhů s vodou, instalace čerpadla, protažení kabelů připravenými trubkami.
9. Zasypání plochy oválu pískem a oblázky, usazení nášlapných kamenů a misek s rostlinami.
10. Výměna hlíny v okolní ploše, vyhloubení zahradního jezírka, zasazení půdopokryvných rostlin.
11. Vyhloubení obklopujícího pásu, vysypání štěrkem, zhotovení bambusového zábradlí, zasazení rostlin.
12. Výsadba bambusů, rákosů a speciálních travin v "bambusovém zákoutí", osázení jezírka.

V nejnižším místě dna zahradní fontány je zabudována masívní, přesně vybroušená výpusť z nerez-oceli (průměr 15cm).

      î

Postupné budování japonské zahrádky Betonování základu pod zahradní fontánu
Obkládání zahradní studny-fontány zeleno-šedou břidlicí

Popíšeme nyní základní prvky našeho řešení.

Plocha japonské zahrádky
Ústřední část japonské zahrádky tvoří oválná plocha, vespod vybetonovaná*), nahoře vysypaná štěrkem a oblázky. V obvodu oválu jsou do betonu usazeny kamenné obrubníky, asi do poloviny zasypané štěrkem. Celý povrch je mírně vyspádován do jednoho místa v nejužším konci, kde je zabudován odpad se sifonem. Dešťová voda tak volně odtéká pod štěrkem do odpadu (sifonový odpad je překryt hustou silonovou síťkou proti zanášení pískem). V betonovém základu je zabudováno potrubí pro vodu (cirkulační okruhy, odtok z výpustí) a pro elektřinu (přívodní kabel, rozvod nízkého napětí 12V pro osvětlení
- v plánku není zakresleno). Na tomto betonovém základu jsou usazeny jednotlivé prvky, kolem dokola zasypány oblázky. Po ploše vysypané pískem je rozmístěno několik misek s bonsaji.
*) Pro daný účel se místo betonu většinou používá jen plastová izolační fólie. Naše řešení bylo zvoleno v souladu s výše uvedenou zásadou maximální důkladnosti, propracovanosti a dlouhodobé životnosti.

 
ě

î

Hlavní nádrž - kamenná studna - s fontánou   Ovládací panel elektroniky japonské zahrady

Hlavní nádrž s fontánou - ido
Hlavní nádrž s vodou - jakási vyvýšená malá zahradní studna (Ido), či spíše "kašna" - je zapuštěna do hloubky vybetonované plochy. Musí být zhotovena z kvalitního vodovzdorného betonu, popř. z obezděné plastové či kovové nádoby. V našem provedení bylo použito studnové betonové "zkruže", zapuštěné v masivním základě z vodovzdorného betonu (obrázek vpravo). Vnitřní průměr je 80cm, vnější 1m, hloubka 90cm, nad povrch vystupuje asi 50cm. Zvenku i zevnitř je obložena zeleno-šedou břidlicí lepenou na flexibilní hydroizolační tmel. V nejnižším místě dna je zabudována masívní přesně vybroušená nerezová výpusť. Při horním okraji je vyvedena mosazná přepadová trubička udržující stálou výšku hladiny, kterou odtéká nadbytečná voda ven
- přes kývající bambusovou trubku shishi-odoshi (viz níže) teče do misky zabudované pod štěrkem a odtud je pak tato voda hadičkou vedena do mechového jezírka v "bambusovém zákoutí", v němž zajišťuje obměnu vody v jezírku a zavlažování vlhkomilných rostlin.
Do nádrže pod hladinou vody dále ústí dvě tenší hadičky opatřené hustou ochrannou síťkou:
¨ 1. Hadička "spojených nádob" vyrovnávající hladinu v malé "pitné" nádobce a hlavní jímce;
¨ 2. Hadička pro případné řízené pomalé vypouštění, např. v zimě při poklesu teploty pod 0°C.
Při dně nádrže jsou umístěna dvě čerpadla: z toho výkonnějšího je hadička vedena do hlavní fontánky nad nádrží, ze slabšího čerpadla je vedena hadička pod povrchem do bambusové trubky, z níž vytéká voda do menší nádržky tsukubai (tento okruh se dá vypnout tak, aby do očistné nádržky přitékala další hadičkou jen pitná voda ze studny - viz níže).
  Na vnější zadní straně nádrže je vyzděna ovládací skříňka, v níž jsou umístěny jednak elektrické rozvody a vypinače pro čerpadla a osvětlení
(viz předchozí obrázek vpravo), jednak propojení a ventily trubiček vodních okruhů. Nahoře na obrubě nádrže je upevněna menší japonská zahradní lampička typu Rankei, která je nekonvenčně využita jako fontánka - ústí do ní trubička z hlavního oběhového čerpadla, vířící voda vytéká okénky lampičky a padá z výšky cca 50cm na hladinu nádrže. Toto originální řešení se ukazuje nejen jako stylové a estetické, ale i praktické (není nutno shánět a usazovat vrtané kameny a pod).
  Zvláště působivá je japonská fontána Ido ve večerních hodinách. Ve zdánlivě tajemné hloubce křišťálově čisté vody se lesknou záblesky modravého světla...

Shishi-odoshi - "strašák na jeleny"
Vodou přetékající z hlavní nádrže-fontány přepadovou trubičkou je "poháněn" jeden poněkud kuriózní prvek japonské zahrady - kolem příčné osy otočná periodicky výkyvná bambusová trubka. Její přední konec se plní přitékající vodou, jejíž váha ji pak sklopí k zemi, voda naráz vyteče, načež zadní část trubky se převáží a trubka se opět napřímí k dalšímu plnění vodou. Toto vodou poháněné vahadlové bambusové klepátko se v Japonsku nazývá shishi-odoshi (šiši odoši) - "strašák na jeleny", podle svého původního určení k plašení jelenů, zajíců, divokých prasat a jiné zvěře, která by mohla v zahradě způsobit škodu. Zvířata jsou plašena ostrým slyšitelným klepáním, vydávaným periodicky se sklápějící a napřimující bambusovou trubkou, jejíž zadní konec naráží o kámen.
Shishi-odoshi jsem vyrobil ze dvou základních částí:
1. Bambusová trubka vhodné délky a tloušťky, jejíž jeden konec jsem šikmo seříznul - do něj přitéká voda. Objem dutiny od seříznutého konce po první "kolénko" bambusu určuje, spolu s průtokem přitékající vody a polohou vyvážení trubky, peridu kyvů trubky. V příslušném místě, pečlivě vyměřeném a vyváženém, je přes trubku příčně provrtán otvor, do něhož jsou vsazeny mosazné průchodky - těmi pak prochází kovová osa, kolem níž se trubka sklápí a napřimuje.
2. Soustružený dřevěný sloupek, do nějž jsem vyřezal drážku pro uchycení a pohyb výkyvné bambusové trubky. I zde jsou příčně provrtány otvory s kovovými průchodkami.
  Bambusová trubka se vloží do drážky ve sloupku, všemi 4 otvory se prostrčí a upevní kovová tyčinka - osa otáčení (je vhodné ji namazat vazelinou). Sloupek s bambusovou trubkou je nasazen na kovový čep, zapuštěný v betonovém podloží. Vše je vyměřeno tak, aby voda z přepadové trubičky tekla do seříznutého otvoru napřímené bambusové trubky a po sklopení trubky voda vytekla do sběrné nádobky, odkud je vedena hadičkou do jezírka v bambusovém zákoutí.
  Jelikož přípravek je vystaven povětrnosti (i když se dá snadno z kovového čepu vysadit a schovat dovnitř), všechny části jsou řádně napuštěny luxolem a opatřeny horní vrstvičkou kvalitního vodovzdorného laku (matného, s hedbávným pololeskem).

Tsukubai - kamenná nádržka se stále přitékající pitnou vodou Výkyvná vodou poháněná bambusová trubka Shishi-odoshi - "strašák na jeleny"

Očistná nádržka s pitnou vodou - tsukubai
Vedle hlavní nádrže či studny s fontánkou stojí na podstavci menší kamenná nádobka - "očistná nádržka" se stále přitékající vodou (v Japonsku nazývaná tsukubai *), nad jejíž hladinu ústí dutá bambusová trubka, z níž vytéká malý pramének vody dopadající na hladinu. Vedou do ní dvě hadičky:
¨ 1. Vedlejší hadička z oběhového čerpadla fontánky (většinou je vypnutá);
¨ 2. Tenká hadička přivádějící pitnou vodu ze studny.
Ve dně této nádržky je spojující hadička s hlavní nádrží (vyrovnávající hladiny - spojené nádoby), kterou odtéká voda přitékající z bambusové trubky
(odtéká do hlavní nádrže s fontánou). V případě zastaveného přítoku z čerpadla fontány přitéká jen pitná voda, takže pak lze nádobku považovat za "studánku pitné vody". Přes nádobku je na bambusové podložce položena bambusová naběračka hishaku (hišaku) pro pití nebo opláchnutí rukou, třebas před pitím čaje.
  Z praménku vody, dopadajícího na hladinu, se malá část kapiček rozstřikuje a zavlažuje vnější stěny nádoby, které jsou porostlé mechem.

*) Název tsukubai (cukubaj) pochází z japonského slova tsukubau, což znamená sklonit se - očistné nádržky byly totiž původně umisťovány před čajovými domky nízko u země (cca 20-30cm), takže návštěvník (který před tím odložil příp. zbraň) se k nim musel pokorně sklonit. Často jsou však tyto nádržky zhotovovány i z vyšších kamenů nahoře vydlabaných, nebo se usazují na kamenné podstavce. Vyšší kamenné nádržky na vodu se obecně nazývají chozubachi (čozubači) - vodní nádrž.

Studna ze které se čerpá pitná voda přitékající
do nádržky Tsukubai
Vlevo: Rozvodná deska přívodu elektřiny a vody
Uprostřed: Ionexová kolonka pro demineralizaci vody

Harmonický zvuk vody
Důležitou součástí japonské zahrady je voda. Nejen voda "stojatá" v jezírku či kamenné nádržce chozubachi, ale i voda tekoucí - fontánka či malý vodopád, voda vtékající po kamenech do jezírka, nebo jen tenký pramének vody přitékající z bambusové trubky do očistné nádržky tsukubai.
Pro zesílení zvukového efektu tekoucí vody se v japonských zahradách někdy do podloží pod nádržky tsukubai zabudovávaly zvláštní keramické nádoby vhodné velikosti, jakési rezonanční komory, do nichž z výšky tekla voda vytékající z tsukubai. Při vhodné výšce hladiny vody v podzemní nádobce docházelo k určité rezonanci a tím k zesílení zvuku tekoucí vody, resp. určitých harmonických tónů. Toto uspořádání se nazývalo Suikinkutsu
(suikinkucu), vodní koto jeskyně *) - "podzemní vodní harfa či citera". Z podzemní rezonanční nádrže se někdy vyvádí nad povrch bambusová trubka, sloužící jako zvukovod pro lepší pronikání vodního zvuku ven.
*) Koto je japonská stolní citera, viz "Japonská hudba".
  V naší zahrádce jsme tento prvek nerealizovali - jednak by bylo obtížné jej zabudovat do betonového podloží, jednak by byly problémy s vyspádováním odtoku vody a udržováním optimální výšky hladiny (není k dispozici dostatečně výškově členitý terén). Hlavně však zvuk vody, vytékající z otvorů lampy rankei a dopadající z výšky asi 50cm na hladinu kašny, je sám o sobě dostatečně intenzívní a harmonický.
  Malebný zvuk tekoucí vody, spolu s estetickým vizuálním pohledem na střídmé tvary zahradních lamp a vodních nádržek, neokázalou zeleň mechů, kapradin, dřevin a dalších rostlin, má velmi uklidňující, magický a psychicky (či dokonce psycho-somaticky?) léčivý účinek. Do hudby tekoucí vody občas dutým dřevěným zvukem klepne bambusová trubka shishi-odoshi. Taková zahrádka je vhodným prostředím pro meditaci v přírodě v každou denní či roční dobu, dokonce i v zimě tichá krása zasněžených rostlin, lampiček a studánek působí uklidňujícím dojmem.

Tichá zimní nálada v "bambusovém zákoutí" japonské zahrádky

Zahradní japonská lampa - Rankei
Důležitou estetickou součástí, dokreslující styl zahrádky, je vysutá japonská zahradní lampa z kamene (či umělého pískovce), typu Rankei. Svým tvarem působí pěkně na pohled i přes den, večer pak vytváří intimní až magické osvětlení, zvláště když v "domečku" lampy použijeme svíčku*), jejíž plamen vrhá blikotavou hru světla a stínu. Pod visutou zahradní lampu Rankei je umístěna ve štěrku větší miska z vodou jako "minijezírko" a uprostřed jako "ostrov" je postaven útvar z kamenů - styl Suiseki.
*) Vedle nyní často užívaného elektrického osvětlení lze doporučit čajové svíčky - vydrží hořet min. 4 hodiny. V případě větrného počasí používám velký přírodní křemenný krystal prosvětlený zespodu LED-diodami (jak je na obrázku níže).
  Horní část stříšek zahradních japonských lamp necháváme porůst mechem, což přispívá k přírodnímu vzhledu zahrádky.

Japonská zahradní lampa Rankei Soliterní kámen v bambusovém zatiší Suiseki - "voda a kámen"- miniaturní jezírko pod lampou Rankei

Soliterní kámen
Velký oválný kámen (váha asi 250kg), který byl nalezen při těžbě písku, je postaven v bambusovém zákoutí, nad jezírkem. Aby kámen pevně držel ve svislé poloze a nevyvrátil se, je do jeho spodní části zavrtán kovový čep, zapuštěný do betonového podloží; kolem je obložen menšími kameny, včetně travertinového, z jehož otvorů vyvěrá voda. Kromě tohoto hlavního kamene
(s trochou nadsázky jsme jej před lety nazvali "meditační kámen") je kolem rozmístěno několik menších pěkných kamenů zajímavých tvarů.

Okolní zeleň, okrasné dřeviny, mechy, nášlapné kameny
Okolní plocha kolem "suché" pískové zahrádky je osázena půdopokryvnými rostlinami, především barvínkem (2 druhy - s listy tmavě zelenými a s listy světleji žíhanými) a mechem. Na rozdíl od běžné trávy je takový porost, jakmile dobře zakoření a hustě se rozroste, stále zelený a již prakticky bezúdržbový, jen jednou ročně se mírně sestříhne, aby se nerozrůstal dále než je třeba. V horní části zahrady kolem hlavní studny s fontánou jsou zasazeny některé japonské okrasné dřeviny - stříbrná jedlička Abies Koreana 'Silver Star', borovice drobnokvětá Pinus Parviflora a borovici podobný jehličnan Sciadopitys verticillata s krásnými dlouhými a tuhými jehlicemi vytvářejícími jakési "deštníčky" na konci větviček - viz obrázek níže. Dále nízké husté azalky.
  Obrubníky oválné plochy, jakož i osazení nádržky tsukubai, jsou lemovány mechovým porostem. Mechem je porostlá i samotná očistná nádržka tsukubai a stříšky japonských zahradních lamp rankei. Aby se půdopokryvný porost nezatěžoval šlapáním, jsou zde usazeny nášlapné kameny, rovněž lemované mechem.

Nízké bambusové zábradlí symbolicky odděluje vlastní prostor japonské zahrádky od okolních chodníků, s průchody po nášlapných kamenech

Celý prostor okolo japonské zahrádky je lemován úzkým pásem vysypaným kamínky a štěrkem, se zapuštěnými květináči s nízkým vřesem, klikvou a některými dalšími skromnými rostlinkami. Do okraje tohoto pásu je usazeno nízké bambusové zábradlí, symbolicky oddělující prostor japonské zahrádky od okolních chodníků, s průchody po nášlapných kamenech.
Pozn.: Zbývá ještě upravit stěny, dveře a okna, obklopující atrium, do stylu harmonizujícího s japonskou zahrádkou.

Do japonské zahrady se dobře hodí i některé méně obvyklé a vzácné druhy dřevin. Malá stříbrná jedle
Abies Koreana
'Silver Star'

(pochází z horských oblastí v Koreji) se vyznačuje nepravidelným a velmi pomalým růstem, avšak i poměrně malé stromky již nasazují šišky.
Další zajímavou rostlinou je borovici podobný Sciadopitys verticillata (Pajehličník přeslenatý či Deštníkovec japonský ). Tento nádherný strom s dlouhými jehlicemi je v Japonsku považován za posvátný. Typickým jehličnanem japonské zahrady je Pinus parviflora (Borovice malokvětá); na obrázku je kultivar 'Glauca' s modro-stříbrnými jehlicemi.

Bambusové zátiší, mechové jezírko
V jednom rohu zahrádky, kde je větší stín a vlhčí půda, je vysazen bambus, rákos, kapradiny, různé druhy statnějších travin, mechů a vlhkomilných rostlin, obklopující nevelké do půdy zapuštěné "mechové" zahradní jezírko (objem vody 150 l).

Z mechové části japonské zahrady kolem jezírka v bambusovém zátiší

Pod soliterním kamenem v užším okraji zahradního jezírka je usazen travertinový kámen, z jehož otvoru vyvěrá voda a stéká po plochém kameni do jezírka. Obměna vody v jezírku se děje přes hadičku, kterou je sem vedena voda přetékající přepadovou trubičkou z hlavní studny-fontány (přes shishi-odoshi). Toto "bambusové zátiší" vhodně dotváří intimní styl japonské zahrádky.

"Bambusové zátiší" s jezírkem, lampičkou a kameny ve stinné části japonské zahrádky.
Skalka v prostoru kolem japonské zahrádky Bambusové zátiší brzy z jara

Problémy a úskalí naší realizace
Při praktické realizaci naší japonské zahrádky se objevila některá úskalí, která jsme si před tím dostatečně neuvědomovali:

Japonská zahrada: ortodoxní "čistý" styl? - nebo jen japonská inspirace?
Při zakládání a budování zahrady v japonském stylu přirozeně vyvstává otázka, nakolik se snažit důsledně realizovat "čistý" styl některého z tradičních typů japonských zahrad. Při budování naší zahrádky jsem se k této otázce postavil tak, že přece jen nejsme Japonci a nežijeme ve vzdálené ostrovní zemi se specifickými přírodními podmínkami a kulturními tradicemi. Žijeme v Evropě a důsledně "čistý" japonský styl by mohl být problematický (ostatně, který z mnoha stylů zvolit?). Snažil jsem se stylem tradičních japonských zahrad spíše jen inspirovat, vzít to typické a krásné, co obohacuje naši estetiku a zbytek dotvořit podle vlastních představ, možností a fantazie...


??? Čajový pavilon nad japonskou zahradou ???

Jedním z účelů japonské zahrady je zklidnit mysl pro meditaci a navodit atmosféru pro čajové setkání. Uvažujeme (???) proto na terase nad japonskou zahrádkou zbudovat menší čajový pavilon jako místo nejen pro přípravu a pití čaje, ale i pro příjemné posezení, rozjímání a pozorování okolní přírody, včetně japonské zahrádky rozprostírající se dole pod pavilonem.

K dispozici je místo na zděné terase či střeše, asi 2,5m nad atriem s japonskou zahrádkou. Pavilon by byl kruhového, resp. šestiúhelníkového tvaru o průměru max. 3m, zhotovený z dřevěných trámů obložených vyřezávanými deskami. Do výše asi 80cm by stěny byly plné, nad nimi okna - přes léto volný vzdušný prostor, v zimě možnost zatažení dvojitých vakuovaných skel. Možnost elektrického vytápění v zimním období, stěny i střecha opatřeny tepelnou izolací. Dveře umístěné ze zadní strany, příchod kolem japonské zahrádky, pak po několika schodech a malém můstku z 2.terasy. Střecha 6-boká jehlanovitá s prohnutým tvarem čínského či japonského stylu.
  Pod každým z 6 výstupků střechy zavěšený zahradní čínský lampion s možností plného nebo tlumeného osvětlení. Vnitřní osvětlení pomocí čínské vyřezávané lampy s malovanými skly, visící z vrcholu stropu. Uvnitř prosté vybavení - nízký stolek s kotlíkem a čajovým nádobím, lavice, výklenek (tokonoma) s přírodním obrázkem a květinou........
............... toto všechno je zatím ve stádiu projektu ............
............... další údaje, včetně obrázků, budou doplněny po příp. realizaci čajového pavilonku ........


Pergola, krb + udírna Japonská zahrada Chalupa pro kulturní rekreaci
Hudba: Indická Čínská Tibetská Japonská Pravoslavná Katolická Islámská
Antropický princip aneb kosmický Bůh | Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu
AstroNuklFyzika ® Jaderná fyzika - Astrofyzika - Kosmologie - Filosofie

Vojtěch Ullmann