Zpět: Seznam komplexních programů

3.18. Vyhodnocování radionuklidové cisternografie

Statická scintigrafie likvorových prostorů po intratekální aplikaci radioindikátoru se označuje jako radionuklidová cisternografie pokud vyšetřujeme likvorovou dynamiku v oblasti celebrální, nebo jako radionuklidová perimyelografie pokud sledujeme oblast spinální.

Vyhodnocení této statické scintigrafie sestává ze dvou etap :

• Vizuální hodnocení distribuce radioindikátoru v jednotlivých projekcích za účelem posouzení průchodnosti likvorových cest, odhalení příp. likvorových píštělí a diferenciální diagnostiky komunikujícího a obstrukčního hydrocefalu.
• Vytvoření a vytištění závěrečného protokolu obsahujícího obrazy a slovní hodnocení včetně závěru.

Střádání studie

Scintigrafické vyšetření provádíme po intratekální aplikaci cca 30-50 MBq ¹⁶⁹Yb-DTPA nebo výhodněji ¹¹¹In-DTPA. Při radionuklidové cisternografii snímkujeme oblast hlavy za 6, 24 a popř. i za 48 hodin po aplikaci v přední a obou bočních projekcích.

Doporučený režim střádání:

matice 128´ 128 , 16 bitů , předvolba min. 200 000 imp.

1.obraz: AP – 5.hod. 2.obraz: DX – 5.hod. 3.obraz: SIN – 5.hod.

4.obraz: AP – 24.hod. 5.obraz: DX – 24.hod. 6.obraz: SIN – 24.hod.

v případě potřeby:

7.obraz: AP – 48.hod. 8.obraz: DX – 48.hod. 9.obraz: SIN – 48.hod.

Toto pořadí projekcí odpovídá implicitní předvolbě v programu CISTER, takže při jeho dodržení není třeba při vyhodnocování permutovat pořadí projekcí.

Vyhodnocování studie

Nejprve vyvoláme požadovanou scintigrafickou studii v základním menu PROCESSING (skládá-li se z více studií, volíme je postupně a pomocí příkazu “Další” je pro vyhodnocení spojíme v jednu). Spustíme komplexní program CISTER - statická cisternografie.

Pořadí projekcí a vizuální hodnocení

Na displeji se zobrazí nastřádané obrazy a popíší se názvy projekcí v implicitním pořadí: AP-6.hod. – DX-6.hod. – SIN-6.hod. – AP-24.hod. – DX-24.hod. – SIN-24.hod. – AP-48.hod. – DX-48.hod. – SIN-48.hod. (zobrazí se jen tolik snímků kolik bylo nastřádáno). Pokud pořadí projekcí souhlasí a chceme ponechat všechny obrazy, odpovíme na otázku programu “Pořadí projekcí v pořádku?” kladně. V opačném případě (záporná odpověď) specifikujeme postupně na pokyny programu skutečné přiřazení obrázků názvům projekcí. Tímto způsobem lze nejen přehazovat pořadí projekcí, ale též určité obrazy zvolit a jiné zavrhnout pro další zobrazení, zpracování a dokumentaci. Máme-li zobrazeny obrazy s odpovídajícím přiřazením projekcí, nastupuje vizuální hodnocení.

Po aplikaci radioindikátoru lumbální punkcí se radioaktivita díky koncentračnímu gradientu šíří i kraniálním směrem, tedy proti proudu mozkomíšního likvoru, který šíření radioindikátoru zpomaluje a brání jeho difuzi do komorového systému. Za fyziologických okolností se radioindikátor zobrazuje za 4-6 hodin po aplikaci v úrovni cisterna magna, za 24 hodin po aplikaci se zobrazují konvexity obou hemisfér; nedochází však k pronikání radioindikátoru do komorového systému.

U normotenzivního komunikujícího hydrocefalu se však již za 5-6 hodin po lumbální aplikaci dobře zobrazuje komorový systém, zatímco v bazálních cisternách a subarach. prostorech konvexit je jen malá část radioaktivity. Tento cisternoventrikulární reflux, přetrvávající 2-3 dny, může být způsoben zpomaleným odtokem likvoru z komorového systému (při poruše resorpce likvoru do venózního systému), popř. změnou tlakových poměrů v komorách a subarach. prostoru. Cirkulace likvoru může být výrazně ovlivněna i příp. blokádou průtoku likvoru na přechodech mezi mozkovými komorami – pak se jedná o obstrukční hydrocefalus. Scintigrafické obrazy běžné cisternografie zde však bývají nespecifické, takže pro přímý průkaz místa obstrukce se někdy používá aplikace radioindikátoru přímo do postranní komory (tato scintigrafie se pak označuje jako mozková ventrikulografie). Při hydrocefalu e vacuo se pozorují cisternografické obrazy normálního tvaru, pouze se projevuje časové zpomalení distribuce radioindikátoru.

U posttraumatických, pozánětlivých nebo pooperačních stavů může dojít k propojení intradurálního prostoru s nosní dutinou nebo zvukovodem (intrakraniální durální defekt) – vzniká likvorová píštěl. Na scintigramech za 24 hodin pak může být patrná extrakraniální depozice radioindikátoru. Kromě scintigramů však likvoreu lze prokázat měřením (např. ve studnovém scintilačním detektoru) radioaktivity tampónů zavedených asi 5 hodin po aplikaci do nosních dutin, popř. radioaktivity odsáté žaludeční šťávy, a tyto hodnoty porovnávat s radioaktivitou plasmy. V případě likvorové píštěle je radioaktivita nosních tampónů a žaludeční šťávy podstatně vyšší ve srovnání se vzorkem plasmy.

Do této kategorie scintigrafických metod patří i vyšetření průchodnosti drenáží komorového systému u obstrukčního nebo komunikujícího hydrocefalu, kdy radioindikátor aplikujeme intraventrikulárně nebo do drénu a na scintigramech sledujeme distální nebo retrográdní postup radioaktivity.

Pro text vizuálního hodnocení radionuklidové cisternografie můžeme použít jak implicitní standardní formulaci normálového hodnocení, např. :

nebo nestandardní volný text patologického nálezu (jako je na obr.3.18.1).

Obr.3.18.1

Závěrečný protokol

Na displeji se pak zobrazí všechny zvolené obrazy, přičemž můžeme nastavit jejich optimální modulaci (LT/UT). V rámečku dole můžeme editovat text slovního popisu scintigrafických obrazů a závěru. Nakonec můžeme vytisknout protokol, obsahující (kromě základních údajů jako je jméno pacienta) příslušné obrazy, text slovního hodnocení, závěr a podpis - obr.3.18.1.

Zpět: Seznam komplexních programů