Zpět: Seznam komplexních programů
3.9. Vyhodnocování kvantitativní scintigrafie štítné žlázy
Vyšetření slouží ke kvalitativnímu i kvantitativnímu hodnocení scintigrafické studie štítné žlázy pomocí 99mTc, a to jak nativní, tak po supresi nebo stimulaci. Počítá se globální akumulace radioindikátoru v celé štítné žláze i regionální akumulace ve vymezených strukturách.
Střádání dat
Scintilační kameru opatříme kolimátorem s vysokým rozlišením. Do stříkačky si připravíme cca 100 MBq 99mTc pertechnetátu. Tuto radioaktivitu před aplikací zasuneme do otvoru válcového absorbčního fantomu krku a umístíme doprostřed zorného pole kamery. S okénkem na fotopíku 99mTc změříme aktivitu k aplikaci - na panelu kamery odečteme počet impulsů nastřádaný za 1 minutu. Po i.v. aplikaci změříme ve stejné konfiguraci zbylou aktivitu ve stříkačce (včetně jehly). Rozdíl těchto hodnot, tj. skutečně aplikovanou aktivitu v [imp./min.], zapíšeme a použijeme ji pak při kvantifikaci scintigrafické studie *).
Vlastní scintigrafie štítné žlázy se provádí cca 15-20 minut po aplikaci.
Doporučený režim střádání:
matice 64x64, 16 bit, zoom 2´ (u kamer Mediso zoom: 6)
1 obraz, storovací čas cca 5 min.
Velké strumy střádáme bez zoomu. Stejným způsobem se provádí scintigrafická studie štítné žlázy po supresi nebo stimulaci. Pro lepší orientaci za identifikátor studie doporučujeme připojit označení "NAT", "SUP" či "TSH". Zapíšeme si hodnotu aplikované aktivity a časový interval mezi aplikací a scintigrafií.
_____________________________________
*) U programu THYR můžeme použít i jiný způsob vložení hodnoty aplikované aktivity - střádání obrazu plné a prázdné stříkačky jako samostatné scintigrafické studie. Z těchto scintigrafických obrazů si pak program vypočítá hodnotu aplikované aktivity v imp./min. Obraz stříkačky před aplikací střádáme pod kamerou cca 1 minutu jako scintigrafickou studii . Stříkačku se zbytkem po aplikaci střádáme stejným způsobem.
Vyhodnocování studie
V základním menu "PROCESSING" vyvoláme studi příslušného pacienta (popř. pomocí “Další” obě studie) a spustíme komplexní program THYR - Kvantitativní scintigrafie štítné žlázy. Na dotazy programu specifikujeme, která z nich je nativní, po stimulaci nebo po supresi. Lze zpracovávat buď jen jednu studii (a to jak nativní, tak po stimulaci či supresi), nebo simultánně dvě studie - zpravidla první je nativní, druhá po supresi či stimulaci. Lze však srovnávat i studii po supresi a po stimulaci.
Kvantifikace obrazu akumulace
Na displeji se zobrazí scintigrafický obraz z první zvolené studie (zpravidla nativní) a dotaz o aplikované aktivitě a časovém intervalu mezi aplikací a scintigrafií *). Po vložení těchto hodnot program provede korekci na mrtvou dobu (implicitní hodnotu DT = 6 mikrosec., uloženou v souboru KAMERA.PAR, lze v případě potřeby nahradit jinou hodnotou) a na radioaktivní rozpad, načež kvantifikuje scintigrafický obraz tak, že v každé buňce je přímo lokální hodnota akumulace v % aplikované aktivity. V této fázi lze též nastavením vhodného horního a dolního thresholdu dosáhnout optimální jasové modulace obrazu. Stejný postup se provede i pro druhou studii (zpravidla po supresi či stimulaci), pokud byla předvolena.
Translace obrazů a interpolační subtrakce pozadí
Podle pokynu na obrazovce pak vyznačíme ROI celé štítné žlázy. Program provede translaci obrazu a ROI tak, aby těžiště vyznačené ROI štítné žlázy bylo přesně uprostřed obrazu. Kolem této základní ROI program vymezí koncentrickou vnější křivku pro interpolaci pozadí. Tuto křivku pozadí lze v případě potřeby modifikovat - dbáme na to, aby křivka procházela místy, v nichž je aktivita reprezentativní pro pozadí oblasti štítné žlázy, a vyhýbala se nestandartním strukturám. Po odsouhlasení křivky pozadí následuje vlastní interpolační subtrakce nehomogenního pozadí. Pro každý bod uvnitř ROI štítné žlázy se hodnota pozadí počítá jako vážený průměr hodnot aktivity všech bodů křivky pozadí, přičemž váha každého tohoto bodu je nepřímo úměrná jeho vzdálenosti od daného bodu uvnitř štítné žlázy - viz obr.3.3.1. Tímto způsobem je zajištěna maximální možná objektivita subtrakce nehomogenního pozadí v oblasti štítné žlázy. Takto upravený obraz si program uloží do SAVE AREA 10. Je-li k dispozici druhá studie (zpravidla po stimulaci nebo supresi), provedou se pro ni tytéž úkony kvantifikace obrazu a interpolační subtrakce pozadí, přičemž se výsledný obraz ukládá do SAVE AREA 11.
Jelikož oba obrazy štítné žlázy byly posunuty tak, aby jejich těžiště bylo uprostřed obrazové matice, je zajištěno jejich přibližné polohové krytí. Jemné dokorigování vzájemné polohy sobě odpovídajících obrazů obou studií se pak ještě provádí pomocí dvojrozměrné křížové korelace tak, aby se příslušné sobě odpovídající struktury maximálně kryly. Optimální slícování obou obrazů lze v programu provést i manuálně tak, že označíme jako pomocnou ROI nějakou vhodnou výraznou strukturu (např. autonomní adenom) simultánně na obou obrazech a pravý obraz pak pomocí patřičných příkazů jemně posouváme tak, aby se struktury kryly. Tuto operaci je třeba provést tehdy, když se oba obrazy podstatně liší - např. po supresi zmizí laloky a zůstává jen autonomní adenom. V takové situaci může částečně selhávat křížová korelace.
Kvantitativní hodnocení akumulace
Nyní již následuje kvantitativní hodnocení akumulace radioaktivity ve štítné žláze. Nejprve se objeví ROI celé štítné žlázy, která vznikne (množinovým) sjednocením ROI štítné žlázy vyznačených před interpolační subtrakcí pozadí na obou obrazech. Tuto ROI můžeme podle potřeby modifikovat. Vypočítá se globální akumulace v celé štítné žláze v % podané aktivity. Podle empirické formule se na základě plochy ROI rovněž stanoví přibližná velikost (hmotnost) štítné žlázy (k výpočtu se využije hodnoty měřítka zobrazení [mm./cell] v souboru KAMERA.PAR). Potom můžeme postupně vykreslovat libovolné zájmové oblasti (např. jednotlivé laloky, oblast adenomu, paranodulární tkáně a pod.), vkládáme jejich názvy a program pro ně počítá velikost a hodnoty regionální akumulace jak absolutně (v % aplikované aktivity), tak relativně v procentech akumulace celé štítné žlázy.
Pokud zpracováváme jak nativní studii, tak studii po supresi nebo stimulaci, zobrazují se nám současně oba obrazy, na nichž se všechny ROI vyznačují simultánně a příslušné hodnoty akumulace se počítají jak pro nativní studii, tak po supresi (resp. stimulaci).
Závěrečný protokol
Potom se obrazy akumulace nabídnou k vizuálnímu hodnocení, jehož text můžeme vkládat do rámečku v dolní části obrazovky. Obrazy včetně hodnotícího textu můžeme fotografovat. Nakonec se na displeji zobrazí tabulka globální i regionální akumulace spolu se slovním hodnocením obrazů. Text můžeme podle potřeby editovat a vložit též závěrečné hodnocení. Takto připravený materiál se pak na tiskárně vytiskne jako výsledný protokol - obr.3... .
___________________________________
*) Máme-li nahranou scintigrafickou studii stříkačky před aplikací a zbytku po aplikaci způsobem podle poznámky v oddíle "Střádání dat", nevkládáme naměřené hodnoty, ale program si je stanoví z těchto scintigrafických obrazů.
-----------------------------------
Obsazení SAVE AREA po skončení programu THYR :
SA 10 a SA 11 - akumulační obraz první a druhé studie