AstroNuklFyzika ® Jaderná fyzika - Astrofyzika - Kosmologie - Filosofie Gravitace, černé díry a fyzika

Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu

Předmluva

Relativistická fyzika, především obecná teorie relativity a relativistická astrofyzika a kosmologie, zaznamenala v posledních letech impozantní rozvoj, který výrazně ovlivnil nejen celou fyziku, ale hloubkou a dosahem svých poznatků též ostatní přírodní vědy, filosofii a odrazil se i v umění.

V naší odborné fyzikální literatuře však právé v této oblasti vznikla citelná mezera, protože zde neexistuje publikace, která by zahrnovala vysoce důležité a zajímavé koncepce a výsledky moderní relativistické fyziky.
Dosud u nás vyšly pouze dvě odborné publikace zabývající se obecnou teorií relativity (OTR). Kniha: Kuchař K.: "Základy obecné teorie relativity" (1968) se zabývá (i když velmi podrobně a erudovaně) pouze zcela základními a klasickými aspekty obecné teorie relativity. Kniha Horský J.: "Úvod do teorie relativity" (l976) je výborným přehledem jak speciální, tak obecné teorie relativity; vzhledem k nevelkému rozsahu publikace však moderní astrofyzikální a kosmologické aspekty OTR mohly být jen velmi stručně nastíněny. Rovněž ve Vanýskově učebnici "Základy astronomie a astrofyziky" je tato problematika zmíněna jen zcela okrajově, spíše z astronomického hlediska.
O moderních fyzikálních aspektech a aplikacích obecné teorie relativity - vztahu gravitace a geometricko-topologické struktury prostoročasu, gravitačních vlnách, fyzice černých děr, unitárních teoriích pole, relativistické kosmologii, antropickém principu a pod. - však v naší odborné literatuře žádné prameny nejsou *).

Předkládaná kniha "Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu" je pokusem o (alespoň částečné) vyplnění této mezery v naší fyzikální literatuře; lze ji v jistém smyslu považovat za pokračování zmíněných monografií K.Kuchaře a J.Horského.
Kniha vznikla na základě řady přednášek o teorii relativity, fyzice černých děr, unitárních teoriích pole, relativistické kosmologii a filosofických aspektech přírodovědy, které měl autor v letech 1978-82 pro fyziky, astronomy, studenty i pro další zájemce. Tyto přednášky vyvolávaly živý zájem a ohlas a množily se žádosti o sylaby
a materiály pro další studium, jakož i přímé návrhy na souhrnné knižní zpracování přednášené problematiky.

Autor se ujal tohoto nesnadného úkolu v přesvědčení, že tím pomůže dobré věci: přispěje k lepší úrovni vzdělanosti naší fyzikální i širší odborné veřejnosti, podnítí zájem mladé generace o perspektivní oblasti fundamentální fyziky a pomůže formovat adekvátní a vědecky podložený světonázor.
Výklad problematiky se autor pokusil uzpůsobit tak, aby byl na jedné straně dostatečně exaktní a informativní pro odborníky (fyziky) a vážné zájemce, na druhé straně však kvalitativní stránku věci podat přístupným způsobem. Těžiště je proto kladeno spíše na fyzikální podstatu a interpretaci než na formálně-matematickou stránku věci. Matematický aparát je používán pouze v nezbytně nutné míře, technické podrobnosti důkazů a odvozování jsou často zkráceny a někdy jen naznačeny, s odkazy na příslušnou literaturu. Nakolik je tento přístup rozumný a jak se autorovi podařil, přísluší posoudit laskavým čtenářům.

Na konci knihy jsou zařazeny dva dodatky ("dodatek A" o Machově principu a "dodatek B" o unitárních teoriích), v nichž je diskutována problematika úzce související s daným tématem, ale přece jen ležící poněkud stranou od základního zaměření knihy.

V Ostravě-Porubě 20.10.1983 Vojtěch Ullmann

*) Příznivější je situace v popularizaci některých oblastí této problematiky. Výborným popularizátorem je u nás především J.Grygar (kniha "Sejdeme se v nekonečnu", reprezentativní obrazová publikace Grygar,Horský,Mayer:"Vesmír", řada článků v populárně-naučných časopisech). Kromě toho nedávno vyšly překlady dvou skvělých polopopulárních prací: "Astrofyzika" V.Ginzburga (1979) a "První tři minuty" S.Weinberga (1983 -právě vyšlo), které však probírají jen některé vybrané oblasti současné astrofyziky a kosmologie. Charakteristickým rysem populárních (a částečně i polopopulárních) publikací je zákonitě to, že fakta a výsledky jsou zde většinou jen konstatovány bez podrobnějšího fyzikálního vysvětlení nebo odvození.
Novější poznámka:
Po dokončení rukopisu knihy "Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu", avšak před jejím knižním vydáním, vyšla skvělá popularizační monografie J.Kleczek: "Vesmír kolem nás" (Albatros, Praha 1986), která patří nepochybně k nejlepším dílům tohoto druhu vůbec.


Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu

Seznam nejčastěji používaných symbolů, označení a zkratek

a zrychlení; specifický moment hybnosti;
poloměr (kř
ivosti) vesmíru
A konstanta; vektorový potenciál; plocha horizontu černé díry; práce
b srážkový parametr
B magnetická indukce
c rychlost světla
C křivka; konvergence geodetik
d, D vzdálenost; průměr; dimenze
e číslo e=2,718281...; náboj elektronu; elektron; výstřednost
E intenzita elektrického pole; energie
f, F síla; tenzor elektromag. pole Fik
g metrický tenzor gik
G gravitační konstanta; Einsteinův tenzor Gik
h, h Planckova konstanta (h = h/2p); výška, hloubka
H intenzita magnetického pole
I elekt. proud; proud energie
j proudová hustota
J moment hybnosti
k Boltzmanova konstanta; koeficient
l, L délka, vzdálenost; svítivost
m, M hmotnost; M¤ - hmotnost Slunce
n, N počet; pořadové číslo; index; neutron
O počátek souřadnic
p, P hybnost; výkon; Poyntingův vektor; proton
q, Q elektrický náboj
r, R radiální souřadnice; poloměr; Rik- tenzor křivosti; R- křivost
s prostoročasový interval; dráha
S plocha; entropie
 t čas
T teplota; čas; Tik - tenzor energie-hybnosti
u, U rychlost (ui - čtyřrychlost)
v rychlost
V rychlost; objem; potenciál (efektivní)
w,W hustota energie; jednotka výkonu watt
x,y,z souřadnice prostorové,
X,Y,Z souřadnicové osy
a úhel; koeficient; odchylka; částice alfa
b, g úhel; druh záření (částic) beta, gama
d, D variace; změna; Laplaceův operátor;
d
ik - Kronekerův symbol; Diracova d-funkce
G Christoffelovy koeficienty konexe Gikl
e deviace; dielektrická konstanta
h účinnost
J úhel (azimutální)
k povrchová gravitace
l vlnová délka; afinní parametr
m permeabilita; částice mion
n kmitočet; neutrino
x úhel
p Ludolfovo číslo; úhel 180°; částice p-meson
h hustota
s plošná hustota; účinný průřez
S znamení součtu
t vlastní čas
j úhel (polární); potenciál pole
y úhel; vlnová funkce
w kruhová frekvence
W 4-rozměrná oblast prostoročasu
parciální derivace; hranice množiny
(M,g) varieta M s metrikou g
   
  Indexy :
i,j,k,
l,m,..
prostoročasové indexy nabývající hodnot
     0, 1, 2, 3 .
a,b,
g,...
prostorové indexy nabývající hodnot
     1, 2, 3 .
   
  Zkratky :
GUT grandunifikační teorie - velké sjednocení
OTR obecná teorie relativity
STR speciální teorie relativity
  ....................
   
   
   
Gravitace, černé díry, ....   1. Gravitace a její místo ve fyzice

Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu :
Gravitace ve fyzice Obecná teorie relativity Geometrie a topologie
Černé díry Relativistická kosmologie Unitární teorie pole
Antropický princip aneb kosmický Bůh
Jaderná fyzika a fyzika ionizujícího záření
AstroNuklFyzika ® Jaderná fyzika - Astrofyzika - Kosmologie - Filosofie

Vojtěch Ullmann