Je rómský problém rasistický ?

Letmý nástin historického pozadí
Historikové, lingvisté a etnologové ukazují, že dávní předkové našich rómských (cikánských) spoluobčanů pocházeli z Indie. Svědčí o tom jak jejich fyzický vzhled (hlavně tmavější barvy pokožky a vlasů), tak jejich jazyk, vykazující mnoho podobností se starým malabarským indickým dialektem. V kastovně rozdělené indické společnosti se příslušníci nejnižší kasty cítili diskriminovaní a od 8.století někteří její příslušníci začali Indii opouštět (z Indie je možná vyhnala i tehdejší častá sucha a nedostatek potravy). Většina migrantů postupovala z Indie přes Mezopotámii a Turecko, Malou Asii, Balkán, Řecko. Dále postupovali údolím Dunaje do střední a západní Evropy. Další skupiny přes Arménii, Kavkaz, Rusko až do Skandinávie. Nebo přes severní Afriku do Španělska. V 15.století byli tito migranti již rozptýleni po celé Evropě. Místní obyvatelé v různých zemích je pojmenovávali podle vzhledu, způsobu života či podle oblasti odkud k nim přicházeli. V Evropě se většinou ustálil název vycházející původně z byzantského Atsinganoi. Např. v Itálii zingari, ve Francii gitan, ve Španělsku gitano, v Rumunsku tigan, v Německu zigeuner, v Anglii gypsy, v Rusku cygan, ve Švédsku zigenare, v Polsku cygan. U nás je to název cikáni. Název Rom vznikl z indického kastovního označení "dom". V romštině rom=muž. Mimo romskou komunitu se začíná sporadicky objevovat ve 30.-40.letech 20.století. Častěji se používá od 70.let, kdy jej doporučil Mezinárodní romský sjezd v r.1971 v Londýně.

V migračním období byl samozřejmým kočovný způsob života. Ze své původní vlasti si přinesli, kromě jazyka, též způsob života, vzájemných vztahů a folklorní zvyky. Avšak přebírali něco i z oblastí, kde se na čas usadili nebo kterými procházeli. Základní hodnotou u nich byla rodina, kde spolu pobývalo několik generací pohromadě. V některých místech se dočasně či trvale usadili a zřizovali cikánské osady, kde bydleli většinou v neudržovaných chatrčích. Později obsazovali i opuštěné domy ve městech. Ve 20.stol. jim též byly přidělovány nové byty v činžovních domech či panelácích, které však neudržovali a většinou je zdevastovali (jak je vidět na fotografiích níže).
  Romové mají ve zvyku silnější hlasový projev a výraznější gestikulaci (což někdy vyvolává dojem hádky).  Mají též sklon se výrazně vyčleňovat a vymezovat od okolní majoritní společnosti, kterou považují za cizí. Proto též např. krádež čehokoli někomu s nerómské komunity je podle nich legální a není považován za přestupek či zločin....

Negativní projevy rómského života
Nyní je stále častěji a s rostoucími emocemi nastolována "romská otázka". Co se vlastně děje? Na jedné straně se vyskytují drzé krádeže, loupeže, fyzické napadání, rvačky a absurdní požadavky Rómů (podporované někdy účelově motivovanými právníky). Na druhé straně nevybíravé útoky skinheadů a jiných pravicově-rasistických skupin proti často nevinným jednotlivcům. Na třetí straně paušální obhajoba Rómů a obviňování nás všech z rasizmu od nekompetentních politiků a kulturních činitelů (ti by možná "vystřízlivěli" kdyby museli s Rómy žít...). Je opravdu těžké v této směsici protichůdných názorů najít objektivní skutečnost.

Jako nezúčastněný pozorovatel bych si dovolil pokusit se o skromný nestranný pohled, byť jistě neúplný. Skutečnou podstatu nynějšího rómského problému můžeme zjednodušeně, avšak stručně a výstižně formulovat asi takto :

V současné době jsou Rómové (cikáni) v naší společnosti objektivně problémová a méněcenná skupina !

Nikoli však svými genetickými dispozicemi (jak to tvrdí rasisté), ale velmi špatným a devastujícím společenským klimatem v této poměrně uzavřené a izolované komunitě. Vlivem tohoto negativního vlivu naprostá většina Rómů do značné míry postrádá elementární společenskou odpovědnost, touhu po vzdělání, pracovitost, morální zábrany, schopnost dobrovolné skromnosti a odříkání atd. - zkrátka hluboký deficit těch vlastností, které charakterizují ušlechtilé lidi a podmiňují harmonické soužití, vzájemnou pomoc a spolupráci se svými bližními a s celou společností. (Viděl někdo Rómy např. vysadit květiny nebo uklidit sníh či odpadky před společným domem? - zato vandalské zničení přidělených bytů je téměř pravidlem ...). Tyto nectnosti výrazně převažují nad kladnými rysy, vedou k obrovsky vysoké kriminalitě Rómů a zákonitě vyvolaly vznik hluboké averze většiny ostatních občanů k Rómům. Tím se kruh uzavírá, na což doplácejí ti Rómové kteří by chtěli něco pozitivního dokázat, ale nedostanou důvěru a příležitost.

Vzácně se vyskytují čestné výjimky - těmto rómským spoluobčanům jistě patří uznání! A tito rómové, kteří se zasloužili o nějaké dobré skutky, by měli být více podporováni a poskytnuta jim větší publicita, aby sloužili jako pozitivní příklad pro ostatní.

Přitom Rómové mají nepochybně stejné schopnosti a dispozice jako ostatní občané. Nebýt nepříznivého vlivu výchovy v jejich komunitě, mohli by Rómové být slušnými, vzdělanými, pracovitými a poctivými lidmi, žijícími v přátelství a naprosté rovnosti se všemi svými spoluobčany. Rómští rodiče se dopouštějí osudové chyby (ba těžkého zločinu!) na svých dětech, když je vychovávají stávajícím způsobem k jejich neštěstí a ke škodě celé společnosti.
  V reakci na nedůvěru a diskriminaci ze strany většinové společnosti se v rómskych komunitách občas vyskytuje rómský rasizmus a nacionální nenávist vůči ostatním spoluobčanům.Vede to někdy i k fyzickému napadání, kdy rómové, pokud jsou v místní přesile či pod vlivem alkoholu, jsou schopni brutálně zbít slabší spoluobčany...

Jak ven ze začarovaného kruhu? Přiznám se, že nevím a neví to asi nikdo... Každopádně důraznější prosazování vzdělání! Snad i postupná desintegrace romských komunit a rozptýlení romských rodin mezi ostatní, při zachování rómské kultury a identity, jak se to u nás prozíravě propagovalo v druhé polovině 20.stol.? To by mohlo přerušit negativní vlivy a vazby, včetně falešné solidarity s darebáky a postupně začlenit rómské spoluobčany do společnosti. Přispělo by to nejen ke zvýšení celkové úrovně života Rómů, ale i k obohacení celé společnosti o specifický přínos rómské kultury a tradic. Jsou to např. hudební tradice, touha po svobodě, odmítání zatěžujících konvencí a pachtění za majetkem, slávou, prestiží, jejich pojímání bezprostřednosti života "tady a teď"...

Závěrem bych na otázku "Je rómský problém rasistický?", položenou v nadpise článku, odpověděl :
rozhodně ne !
Malá obliba Rómů pramení nikoli z toho, že trochu jinak vypadají a mají poněkud odlišné zvyky a kulturu, nýbrž z toho, jakým způsobem se chovají a jednají - aspoň naprostá většina rómské komunity.
Naši lidé nejsou rasisté! - mají jen své neblahé zkušenosti, které někdy poněkud přímočaře zobecňují ...

Vojtěch Ullmann , fyzik