Chalupa pro pohodu a estetické povznesení

Koncepce chalupy pro kulturní rekreaci

1. Úvod - motivace chalupaření
V současné době (jak se někdy říká "moderní" - či "postmoderní"?) plné shonu, ekologického, zvukového, světelného, informačního a především duševního (myšlenkového) "smogu", se mnoho lidí přirozeně snaží najít si nějaký způsob obrany před těmito stresujícími vlivy a nalezení fyzické i duševní rovnováhy. Někdo se věnuje cestování, turistice do přírody a do hor (mnohá místa jsou však turisty přelidněna z čehož pramení devastace přírodního prostředí), duchovním směrům a meditaci, řadě zálib a koníčků.

Jedním z těchto způsobů harmonizace životního stylu je chataření a chalupaření. Tento fenomém se začal u nás sporadicky objevovat již před 2.světovou válkou, avšak téměř masového rozvoje dosáhl v 60.-80.letech. Pro některé lokality se dalo dokonce říci, že se jede z "města činžáků do města chat"; vždy však záleží především na atmosféře vztahů s okolními sousedy-chataři. Od 90.let lze pozorovat částečný ústup od tohoto způsobu rekreace (a seberealizace), zapříčiněný jednak finančními a ekonomickými potížemi mnohých rodin, jednak masívní reklamou a showbysnysem ovlivňujícím životní styl - poklidný pobyt ve skromných podmínkách chaty či chalupy již není pro řadu lidí dostatečně "atraktivní".

Vyskytly se i některé kritiky chataření a chalupaření (často politicky motivované), podle nichž tento fenomén byl pouze únikem před "totalitní" společností do "ulity" chaty či chalupy, a v současné tržní společnosti již nemá opodstatnění - každý si má svou seberealizaci hledat v úspěšném podnikání od rána do večera a na takové "roupy" jako je chata nebo chalupa pak nemá čas; jednou či dvakrát do roka si může zaplatit přepychovou dovolenou třebas na opačném konci zeměkoule aby se pak před ostatními měl čím chlubit. Tato kritika může mít snad částečné opodstatnění pouze u té "snobské" sorty chatařů a chalupářů, kteří za nakradené peníze budují přepychové rezidence, kde pořádají mejdany a "párty", bez bližšího kontaktu s přírodou a lidmi v lokalitě kde tuto "chatu" nebo "chalupu" mají. Ve vztahu ke skutečným chatařům a chalupářům je však tato kritika naprosto neopodstatněná a neférová.

Skuteční chataři a chalupáři se této své zálibě a seberealizaci věnují z jednoznačně kladných pohnutek. Určitá část lidí se totiž naštěstí nechová otrocky jako "tržní automaty", nepodřizují všechno "ekonomice" a honbě za penězi, mají svůj osobitý životní styl do něhož patří hlubší vztah k přírodě a lidem určitého konkrétního místa, aktivně realizují své estetické cítění. Nemohou přece všichni "podnikat", "vydělávat" velké peníze a nechat si postavit nadstandardní dům v atraktivní lokalitě a tam se přestěhovat. To by každého ani netěšilo. Mnoho lidí chce vykonávat svou profesi kterou dobře ovládá a která je těší, bydlí ve městě na které je tato práce vázána, ale přitom mají vztah k určitému místu kde se buď narodili nebo tam mají své přátele či mají rádi tamnější přírodu. Někteří pak mají na venkově staré rodiče nebo příbuzné, které navštěvují a zároveň se starají o jejich dům a o zahradu.
V takové situaci byla v 70.letech i naše rodina. Pravidelně jsme jezdili do malé vesničky Bořenovice u Holešova, kde v rodném domku manželky žili její rodiče, již staršího věku. Spolu se švagrem a švagrovou jsme jim pomáhali v práci na velké zahradě. Ve vesnici končí silnice (dále pokračují jen polní cesty), takže je tam poměrně klid. S lidmi bydlícími ve vesnici jsme také velmi dobře vycházeli, takže jsme se rozhodli zde trvaleji "zakotvit" a vybudovat si nezávislé zázemí. Od tety bydlící na opačném konci dědiny jsme koupili malý domek (1+1) se zahradou, který jsme se rozhodli přebudovat na rekreační chalupu s možností trvalého bydlení (kterou bychom využili po odchodu do penze).

2. Řešení stylu chalupy
Když člověk začíná budovat či rekonstruovat chalupu, měl by se nejprve zamyslet a rozhodnout se o základním stylu této chalupy. Nabízí se řada možností, počínaje robustním "selským" stylem až k vysloveně modernistickému pojetí akcentujícímu komfort s futurologickým designem. Jak se chalupář nakonec rozhodne, záleží jistě na mnoha okolnostech, z nichž některé jsou subjektivní a náhodné (osobní vkus, inspirace ... , finanční možnosti, reklama .....). Chce-li se však rozhodnout dobře, je třeba zohlednit některé objektivní skutečnosti. První z nich je velikost chalupy a pozemku a její umístění. Jiný styl je adekvátní pro okraj města, jiný pro samotu nebo malou rázovitou vesnici.

Nejčastějším stylem venkovských chalup bývá selský styl s trámovými stropy, kachlovými kamny, prkennou podlahou, robustním dřevěným nábytkem, typickými rekvizitami jako jsou různé chomouty, máselnice, síta, cepy, díže na chlebové těsto, kola od vozů .... Tento styl se výborně hodí pro rozlehlejší chalupy, kde dříve bývalo zemědělské hospodářství. Chalupář mající k tomuto stylu vztah zde může vybudovat velmi pěkné a příjemné prostředí, vyvolávající pocit "starých poklidných časů" před érou technického rozvoje. Musí však počítat se značnými nároky na údržbu vlastní stavební části i pozemků, které obvykle k takové chalupě příslušejí.

Při rekonstrukci naší chalupy jsme zpočátku o tomto selském stylu též uvažovali, neboť pocházíme z venkova a v malém hospodářství jsme vyrůstali. Vzhledem k nevelkým rozměrům chalupy a okolního pozemku jsme však tento způsob nakonec opustili jako neadekvátní. Rozhodli jsme se postupně budovat naši chalupu ve stylu, kde bychom mohli uplatnit své estetické názory a kulturní orientaci (jak je popsáno níže).

Chalupa po rekonstrukci	Chalupa v zimě večer

3. Technika rekonstrukce chalupy
Počáteční fáze rekonstrukce každé staré chalupy mají mnoho společných rysů :

• 1. Podlahy
  Bylo nutno odstanit staré podlahy, vybrat hlínu do hloubky asi 50cm, dát dvojitou izolaci proloženou betonem, napojit k izolaci zdí (v případě špatné izolace "podřezat" a izolovat nově), na vyhlazený podklad položit podlahovou krytinu - zvolili jsme přírodní korek opatřený matným lakovým nátěrem.
• 2. Střecha
  - nové střešní trámy, desky, střešní okno, tepelná izolace, nová krytina - izolaci jsme provedli keramickým expandovaným "perlitem", jako krytinu jsme použili červený eternit.
• 3. Půda a schodiště
  Původní půda na seno byla přebudována na 3 podkrovní místnosti - obývací pokoj-knihovna, ložnice a malý dětský pokoj s vyústěním dveří na terasu. Z předsíně do podkroví byly vedeny schody z masívního bukového dřeva, se zábradlím.
• 5. Stropy
  Původní mazanice a výplň stropů byla odstraněna, do obvodových zdí se zabudovaly nosníky tvaru "I" 14 cm, armovací pruty, zabetonování, položení parketové podlahy do podkrovních místností.
• 6. Kotelna, kůlna, sklep
  Původní rozpadlá hospodářská část domku směrem do dvora byla přestavěna na kotelnu a zděnou kůlnu na dřevo. Za kotelnou a další místností sloužící jako spižírna a "moštovna" byl do svahu vykopán a vyzděn menší sklep na ovoce a víno, zatím rozměru asi 4x2metry, s možností pokračování dále do svahu pod zahradu.
• 7. Vytápění chalupy  
  Dobrá tepelná pohoda je základem příjemného pobytu na chalupě. K vytápění jsme zřídili tři způsoby:
  - Velký krb s litinovým topeništěm, umístěný v hlavní dolní obytné místnosti - knihovně (viz níže). V tomto krbu lze topit pro pohodu i pro teplo, s rozvodem teplého vzduchu přes mřížky do dalších místností. Několik let sloužil tento krb jako jediný zdroj vytápění chalupy - přes den a v podvečer se topilo dřevem s otevřenými dvířky (pro pohodu i pro teplo), v noci v uzavřeném režimu jako výkonná stáložárná kamna (hřeje celou noc, lze topit i koksem).
  Dále jsme instalovali teplovodní ústřední topení *) s možností kombinovaného ohřevu dvěma způsoby:
  - Teplovodní kotel na pevná paliva. Použili jsme výkonný kotel K58 se dvěma palivovými šachticemi, spojenými v dolní části topeništěm s roštem. Do jedné šachtice se sypalo palivo (především uhlí), ve druhé šachtici probíhalo vlastní hoření. Vhodným nastavením proud vzduchu strhával uvolňované plyny, které se účinným způsobem spalovaly. Z komína se prakticky nekouřilo a na teploměru ústředního topení bylo stále přes 90°C.
  Pozn.: S enormním růstem cen pevných paliv jsme tento teplovodní kotel postupně přestali používat.
  - Elektrický teplovodní kotel jsem podle vlastního návrhu nechal udělat na míru. Elektrickou ovládací skříňku jsem si navrhl a zhotovil sám. Výkon je přepínatelný v rozmezí 0-2kW-4kW-6kW-....-18kW (po 2kW stupních). Nikdy jsme však nepoužili vyšší výkon než 6kW: v podzimních a jarních měsících stačily 2-4kW, v zimních měsících při silnějších mrazech 6kW. Elektrický ohřev lze pomocí "týdenních" spínacích hodin nastavit tak, že např. v zimním období se topení zapne již ve čtvrtek odpoledne (na cca 4kW), takže v pátek k večeru se přijede do zhruba vytopené chalupy (pokud by se nepřijelo, v sobotu ráno se topení opět automaticky vypne). Pak lze pokračovat se zvýšeným nebo sníženým výkonem, příp. zatopit v krbu...
  *) Do vody ústředního topení je přidána směs (suspenze) minerálního oleje (použili jsme hydraulický) se saponátem. Směs se rozptýlí ve vodě, pronikne do všech míst a zakrátko se na vnitřních stěnách trubek, radiátorů i ventilů usadí tenká olejová vrstvička. Ta chrání před korozí a ventily jde stále lehce otáčet.
    Pro ohřev teplé vody pro koupelnu a kuchyni slouží bojler s kombinovaným ohřevem: v zimním období slouží jako tepelný výměník s ohřevem vodou z ústředního topení, v letním období se voda v bojleru ohřívá elektrickým topným tělesem.

  V kotelně je instalován teplovodní kotel na pevná paliva (dole) a elektrický kotel s regulační skříňkou (šipka nahoře)*). Dále je zde tlakoměr, teploměr a tlaková expanzní nádoba. *) Starší analogové spínací hodiny (v levé části, přelepené páskou) byly nahrazeny digitálními (v pravé části skříňky).   Ohřívaná voda je rozváděna trubkami ústředního topení do radiátorů v jednotlivých místnostech a do kombinovaného bojleru na ohřev teplé vody.

• 8. Terasa
  Střecha nad kotelnou, kůlnou a moštovnou byla provedena nosníky 16cm "I", hurdiskami a armovaným betonem s izolací; rovná s velmi mírným vyspádováním. Slouží jako slunná terasa, bude ještě opatřena krytinou "travní koberec", doplněno zábradlí. Podkrovní pokoje jsou přes dětský pokoj průchozí na tuto terasu. Zde je třeba upozornit na technickou náročnost dobré izolace rovné terasy proti zatékání dešťové vody a hlavně vody z tajícího sněhu. To se téměř nikomu nepodaří "napoprve", izolaci je většinou nutno dodatečně zdokonalit na základě zkušeností se zatékáním na exponovaných místech.

4. Řešení interiéru, doplňky a dekorace
Po dokončení hrubých stavebních a rekonstrukční prací může začít důležitá etapa budování interiéru, který má vlastně největší vliv na to, jak se v chalupě cítíme. Po uvážení různých možností (zmíněných v odstavci 2) jsme interiér chalupy pojali a postupně vybudovali způsobem, který koresponduje s naší kulturní orientací a estetickým cítěním - s pojetím chalupy sloužící především pro kulturní rekreaci a zároveň jako protiváha zmodernizovaného městského životního stylu.

Nábytek, osvětlení
Velmi zjednodušeně řečeno by se provedení interiéru dalo označit za "mírně starožitný" styl s východními (orientálními) prvky. Nejsme ortodoxními zastánci "čistých" stylů. Jen malá část nábytku je skutečně "starožitná" datem své výroby, většina je vyrobena později se zachováním stylu, popř. vlastnoručně rekonstruovaná či upravená.

Příjemné stylové osvětlení v obytných místnostech chalupy je dosahováno čínskými vyřezávanými dřevěnými lampičkami, na jejichž sklech jsou ručně malované taoistické motivy. Na obr. vpravo je doutnavkový svícen.

Svítidla v interiéru jsou většinou tradiční čínské provenience, malované taoistickými motivy, s regulovatelnou úrovní jasu pro dosažení intimního osvětlení.

Průchod mezi jídelnou a knihovnou s krbem

Garniže nad okny a vstupy jsou vyřezávané (vlastnoručně vyrobené), s tvarovanými dekoračními tkaninami a krajkami. Na zdech a sloupech jsou zavěšeny svícny z černěného kovu. Na stolcích, skříňkách a knihovnách jsou umístěny olejové "Aladinovy" lampičky.

Čínské čajové nádobí v jídelně

Na stěnách jsou kromě několika obrázků, vyřezávaných poliček a jiných dřevěných doplňků, zavěšeny indické gobelíny, s ručně vyšívanými hiduistickými motivy z korálků.

Podkrovní pokoj - pohled od ložnice	Jídelna o vánocích

Knihovna-krb, poslech hudby
Naše filosofická, kulturní a estetická orientace se projevuje především ve dvou oblastech - knihy a hudba. Na chalupě máme značně obsáhlou sbírku knih (včetně starých tisků), zatím bohužel ne příliš uspořádanou. Tématicky se jedná především o knihy o přírodě (řada obrazových publikací a atlasů), národopisu, filosofii, teologii (např. misály, bible), historii atd.
Na CD, kazetách a minidiscích máme obsáhlou fonotéku hudby symfonické, duchovní (mše, oratoria, gregoriánský chorál, liturgická hudba pravoslavná), tradiční hudby indické, čínské, japonské, islámské ...

Knihovna s krbem, kde se poslouchá hudba	- pohled od krbu směrem k jídelně

Elektroakustická aparatura
Pro pokud možno co nejdokonalejší poslech hudby (a nahrávání) je instalována výkonná elektroakustická aparatura složená z kvalitních komponentů propojených analogovými a digitálními vstupy a výstupy. Obsahuje: receiver se výkonným zesilovačem zapojeným na 6 reproduktorů včetně subwooferu (systém Dolby Surround Prologic), kazetový magnetofon (se 3 hlavami, 3 motory a s kalibrací předmagnetizace), CD přehrávač , minidikový rekordér/přehrávač a digitální ekvalizér.

Kromě tohoto "velkého" elektroakustického systému je na chalupě používána "minivěž" CHC-CL5MD (na obrázku vpravo) obsahující v kompaktní formě rozhlasový tuner, kazetový magnetofon, CD přehrávač (s měničem na 3 CD) a minidisk. Je ideálním prostředkem pro běžný poslech nahrávek ze všech běžných typů médií; její výhodou je snadná a rychlá obsluha bez nutnosti znát vlastnosti a propojení jednotlivých komponentů.

Přepínací skříňka umožňující přepnout stereofonní signál z libovolného elektroakustického zdroje nezávisle do libovolného poslechové místa (místnosti).

Poslech hudby či literárních pořadů se děje ponejvíce v místnosti označované jako "knihovna-krb", kde je elektroakustická aparatura umístěna a kde jsou i "kolem dokola" rozmístěny reproduktory systému Dolby Surround Prologic umožňující prostorový poslech hudby. Zde je (zvláště v zimních měsících u hořícího krbu) velmi pěkný poslech např. varhaní a duchovní hudby, ale i tradiční hudby čínské, indické, japonské. Rozvod stereofonního signálu je však pomocí speciální přepínací skříňky (viz obr.) realizován i do všech ostatních místností v přízemí a podkroví, kde jsou umístěny vždy dva reproduktory - jídelny, kuchyně, ložnice, obývacího pokoje, dětského pokoje, koupelny a venkovního prostoru s terasou, dvorem a pergolou. V letních měsících posloucháme převážně z venkovních reproduktorů; hudba z oblasti Tichomoří, Jižní Ameriky, Řecka, Španělska, či hudba meditační, se výborně hodí k pohodovému posezení u venkovního krbu a udírny pod pergolou. Při posezení s přáteli u vína pak přijde ke slovu i folklorní hudba z jižní Moravy....

Schody na zahradu v zimě	Čínská lampička na dvoře

Radost z pobytu na chalupě mají i oba psi - Edina (vlevo- slaví narozeniny) a Betina (vpravo).

je lépe vidět z fotografií, než ze slovního popisu - další budou doplněny
...............
............

Kliknout:
5. Zahrada, krb, udírna, pergola ...

Po celé zahradě je rozvedeno osvětlení a zásuvky.	Lavička s lampiony

Dvůr (atrium) za chalupou (nyní je zde japonská zahrada)	Naše věrná kamarádka Edina na japonské zahrádce. Maloval: Zach Bolinger

Dvůr - atrium - chalupy bylo proměněno na japonskou zahradu

Kliknout:
6. Japonská zahrada
.................

Vojtěch Ullmann