RNDr. Vojtěch Ullmann
- jaderná a radiační fyzika, nukleární medicína -

Tato část systému "AstroNuklFyzika" je věnována hlavnímu oboru autorovy činnosti - oblasti jaderné fyziky a nukleární medicíny, včetně matematických analýz a modelování, vývoje software a využití počítačové techniky v této oblasti. Jakož i postřehům z dlouholetého působení na Klinice nukleární medicíny v Ostravě-Porubě.

V této části je především obsáhlá monografie "Jaderná fyzika a fyzika ionizujícího záření", podrobně pojednávající o principech a metodách jaderné fyziky, vlastnostech elementárních částic a ionizujícího záření, biologických účincích záření, metodách detekce a spektrometrie, aplikacích ionizujícího záření v radioterapii, radiodiagnostice, radionuklidové scintigrafii, principech radiační ochrany. Dále je zde popis systému OSTNUCLINE pro matematickou analýzu a komplexní vyhodnocování funkčních scintigrafických studií, pojednání "Filtry a filtrace" a Fantomová měření v nukleární medicíně a několik dalších témat souvisejících s jadernou fyzikou, fyzikou záření, nukleární medicínou.
   Tato témata mohou být zajímavá jak pro lékaře a laboratorní pracovníky v oboru nukleární medicíny, radiodiagnostiky a radioterapie (z hlediska metodiky a fyzikálně-matematických principů vyšetřovacích a terapeutických metod), tak hlavně pro fyziky, elektroniky či matematiky pracující v jaderné fyzice a aplikacích ionizujícího záření. Zájemci zde mohou najít též příslušné metodické materiály pro postgraduální vzdělávání v radiologických oborech.

Osobní poznámky autora :

Jak jsem se dostal k jaderné fyzice a nukleární medicíně? Ke studiu fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy University jsem se rozhodl s cílem věnovat se teorii relativity, teorii pole, astrofyzice a kosmologii. Během studia jsem však zjistil, že nechci zůstat v Praze (důvody zmiňuji v "Předmluvě autora" k okruhu "Relativita-gravitace, astrofyzika, kosmologie") a jinde bych se teoretickými obory relativita&gravitace asi "neuživil". Rozhodl jsem se proto pro jadernou fyziku jako hlavní obor a relativitu, astrofyziku a kosmologii si nechal jako "koníčka". Diplomovou práci jsem dělal v Ústavu jaderného výzkumu ČSAV v Řeži u Prahy na téma jaderné spektroskopie a rentgen-fluorescenční analýzy.

Klinika nukleární medicíny FN Ostrava-Poruba
Při hledání zaměstnání jsem navštívil několik fyzikálních pracovišť na Moravě, mezi nimi i Kliniku nukleární medicíny v Olomouci. Zde jsem se setkal s kolegou Ing. Václavem Hušákem, CSc. (později profesorem) a s MUDr. Josefem Kubou, CSc. - pozdějším docentem a přednostou Kliniky nukleární mediciny v Ostravě. MUDr.Kuba (shodou okolností rovněž rodák z Konice, jak jsem později zjistil) mně navrhl, abych se přihlásil na právě dokončované pracoviště nukleární medicíny v Ostravě-Porubě, kde hledají fyzika a kam on zanedlouho půjde dělat šéfa. A tak od r.1973 pracuji jako fyzik na Klinice nukleární medicíny FN v Ostravě (první rok to ještě bylo provizorní pracoviště v Paskově).

Na tomto nově založeném oddělení (r.1974) vznikl velmi dobrý interdisciplinární pracovní tým - vedle Doc.J.Kuby jsem úzce spolupracoval s elektronikem Ing.L.Dubrokou, radiochemikem Ing.M.Závadou, s dalšími lékaři Dr.L.Mrhačem a Dr.O.Kuchařem, farmaceutem Dr.J.Pekárkem. Později přišli další kolegové chemických oborů Dr.K.Šafarčík a Ing.Vl.Bartoš, z oboru informatiky Dr.H.Materová. Z lékařů pak Dr.J.Kubinyi a Dr.O.Kraft, později Dr.Vl.Dedek, Dr.P.Širůček, Dr.Černochová, ještě později Dr.Palasová, Dr.Drozdková. Velmi plodná byla spolupráce s programátorem Dr.A.Slaninou z výpočetního střediska FNsP (nyní působí v softwarové firmě Commit, spolupráce částečně pokračuje). Rovněž ostatní spolupracovníci z řad radiologických laborantek a sester vycházeli vstříc při mnoha nestandardních činnostech souvisejících s výzkumnými a vývojovými pracemi. Na pracovišti bylo řešeno několik výzkumných úkolů a grantů. V týmové spolupráci byla na Klinice nukleární medicíny vyvinuta řada originálních metod a postupů, především v oblasti fyzikálně-matematické analýzy radioisotopových studií a jejich komplexního počítačového vyhodnocování. Vycházeli jsme z fyzikálně matematických modelů, ty jsme experimentálně testovali na fantomech a nakonec následovala etapa klinického zkoušení a zavedení do klinické praxe. Jedním z realizačních výstupů těchto výzkumných a vývojových prací byl systém OSTNUCLINE pro matematickou analýzu a komplexní vyhodnocování scintigrafických studií, jehož nynější verze 3.3 a 2000 jsou rutinně provozovány na řadě pracovišť nukleární medicíny. Znalosti a zkušenosti týmu Kliniky nukleární medicíny (KNM) v Ostravě byly též využívány při přednáškách na sympoziích nejen oboru nukleární medicíny, ale setkaly se s živým zájmem i na symposiích dalších oborů, např. kardiologie, nefrologie či onkologie... Na KNM Ostrava se též pořádají postgraduální semináře a kursy z oboru nukleární medicíny pro VŠ pracovníky z celé republiky, ve spolupráci s KNM Olomouc. Důležitou součástí těchto postgrad. kursů a seminářů jsou komplexně pojaté přednášky z jaderné fyziky a fyziky záření, obsahující i podrobně zpracované oblasti nukleární medicíny ("Scintigrafie"), RTG diagnostiky a Radioterapie.

První dvě desíteletí práce na Klinice nukleární medicíny v Ostravě-Porubě byly "heroické časy"! V týmové spolupráci se nám dařilo dělat špičkovou nukleární medicínu, vývoj a zavádění nových metod na světové úrovni. Zároveň jsem "stíhal" i svůj druhý obor či "hobby", teorii relativity, astrofyziku a kosmologii - v té době jsem napsal monografii "Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu", která je dosud jediným souhrnným dílem z této oblasti u nás. I po stránce společenské to bylo docela perfektní (viz níže "Společenské dění na KNM").

Po odchodu Doc.Kuby (dosáhl důchodového věku) na Detašované pracoviště nukleární medicíny se v r.1994 přednostou kliniky stal MUDr. Jozef Kubinyi,PhD., s nímž pokračovala úspěšná týmová spolupráce při vývoji scintigrafických metod, jejich vyhodnocování a interpretace. Tato změna v osobě přednosty představovala zásadní obrat *), od dřívějšího autoritativního (ba často despotického) řízení KNM, k demokratickému kolegiálnímu vedení, s objektivní diskusí s pracovníky na všech úrovních (bohužel to však někteří lidičkové nedovedli oceni, docházelo občas ke zbytečným sporům a intrikám, pod jejichž tlakem se demokratická atmosféra posléze začínala poněkud vytrácet...).
*) Pozn.: Jožka Kubinyi byl jediným z lékařů KNM, který byl schopen se přednostovi Doc.Kubovi otevřeně postavit a rezolutně ho "poslat někam" (symbolicky i doslovně..!..). Doc.Kuba sice nejprve zuřil a vyhrožoval vyhozením, ale pak zkrotnul a nakonec se rád s Dr.Kubinyim dohodnul na určitém "modus vivendi", díky kterému mohl v klidu několik let pracovat na detašovaném pracovišti (jen s občasným postranním "remcáním"), kde udělal mnoho kvalitní diagnostické práce.
   Společenská a politická angažovanost Dr.Kubinyiho nakonec vyústila v jeho zvolení do Poslanecké sněmovny za ČSSD; z tohoto důvodu též odešel z funkce přednosty kliniky a oboru nukleární medicíny se věnoval jen úvazkem 0,1. Považoval jsem odchod tak erudovaného odborníka za velkou ztrátu pro obor nukleární medicíny u nás (rozmlouval jsem mu to a doufal, že to snad bude aspoň částečně vyváženo jeho přínosem na poli společenském; jeho působení ve funkci ministra zdravotnictví však bylo jen krátkodobé a málo úspěšné...). Naštěstí se Dr.Kubinyi vrátil do oboru nukleární medicíny a nyní velmi aktivně a erudovaně pracuje ve funkci primáře v Ústavu nukleární medicíny 1.LF UK a VFN v Praze.

Přednostou KNM v Ostravě se pak v r.2002 stal MUDr. Otakar Kraft, PhD., s nímž rovněž pokračuje spolupráce při vývoji diagnostických metod a programů a při publikační činnosti. Ale toto již je současnost, informace o dalším dění na KNM v Ostravě lze nalézt na: http://www.fno.cz/klinika-nuklearni-mediciny .

Kromě spolupracovníků z KNM v Ostravě jsem v oblasti nukleární medicíny spolupracoval i s kolegy z jiných pracovišť. Byli to především kolegové Prof. Václav Hušák, Ing. Jiří Erban, K.Kleinbauer z KNM Olomouc, dále prim.MUDr. Jiří Bakala a Ing. Petr Minář z odd. nukleární medicíny Zlín, Ing. Helena Trojanová (Sůrová) a Doc. Martin Šámal z KNM-BFÚ Praha, Ing. Ladislav Dubroka a Dr. Gábor Gesztes z G&G Medical, Ing.Dr. Miroslav Rössler, MUDr. Vojtěch Grecman a Ing. Václav Poljak z ONM Uherské Hradiště, MUDr. Rudolf Kopáček z ONM Ústí n.Labem, MUDr. Jiří Hrbáč z ONM Opava, ... a mnozí další ... Jsem jim vděčný za cenné rady a inspiraci.

Společenské dění na Klinice nukleární medicíny FN Ostrava-Poruba
Při založení Oddělení nukleární medicíny KNsP v Ostravě-Porubě se (snad šťastnou shodou okolností..?..) sešel vzácně vyvážený kolektiv pracovníků, většinou mladých, s aktivním zájmem - někdy i "zápalem" - pro tehdy se rozvíjející obor nukleární medicíny. Vedle velmi erudované odborné práce vzkvétala i vzájemná přátelská komunikace mezi pracovníky, včetně zábavy, mnohdy značně bujaré, z řadou příjemných a někdy i humorných příhod. Dovolil bych si některé z nich letmo uvést.
   Společenskou "duší" naší KNM byl po mnoho let MUDr. Otakar Kuchař, extrémně slušný, skromný a empatický člověk. Jedině na něho prim.Kuba dal a od něho si nechal korigovat některé největší výstřelky své impulzivní a maniakálně egocentrické povahy (níže zmínka Doc.MUDr. Josef Kuba). Dr.Kuchař "nezkazil žádnou legraci" a byl hybnou silou společných posezení pracovníků KNM. V té době (70.-80. léta) se na pracovištích hodně propagovaly tzv. "Brigády socialistické práce" (BSP). Původně snad dobrá myšlenka se většinou zvrhla v byrokratický formalismus, ale Dr.Kuchař to dokázal pojmout v pozitivním smyslu: naplánovaly se určité úkoly (které se z odborného hlediska stejně řešily) a příslušná "schůze BSP" se pojala jako přátelské posezení celého pracovního kolektivu, s hojným popíjením, zábavou a legrací až do pozdních večerních (někdy i ranních) hodin.
   Těchto našich posezení se v té době někdy účastnili i ředitelé celého ústavu - MUDr.Halbich a později MUDr.Fitřík. Bylo sympatické, že někteří tehdejší ředitelé se necítili tak elitářsky nadřazení svým "podřízeným" spolupracovníkům, neobklopovali se svitou svých oblíbenců, ale snažili se být i v neformálním styku s kolegy z jednotlivých pracovišť...
Zmíním některé humorné příběhy :  
   Pro povzbuzení popíjení vína obcházel Ota Kuchař u stolu jednotlivé spolupracovnice a přiťukávál si s nimi červeným vínem - ať pijí, že je to na "ty kurvinky". Nebo se sloganem "pijte, ať jste povolnější". Bylo to samozřejmě myšleno jen obrazně, přátelsky a ve vší slušnosti....
   Na našem pracovišti jsme používali kapalný dusík pro chlazení polovodičového Ge(Li) detektoru (§2.5 "Polovodičové detektory"). Napadlo mne, že bychom mohli zkusit tímto kapalným dusíkem vychladit slivovici, která by se tak stala pevným ledem. Na večírku BSP jsem tento zmrazený neobvyklý alkohol přinesl k ochutnání. Konstatovali jsme, že je velmi jemný. V té době na našem pracovišti pobýval na dlouhodobé stáži kolega radiochemik Dr. Pavel Krejčí, přezdívaný Palo, z oddělení nukleární medicíny v Opavě (specializoval se na in vitro laboratorní metody RIA). Palovi zmrazená slivovice velmi zachutnala, říkal že tam ani není poznat alkohol. A tak hojně popíjel, či spíše chroustal, tu zmrzlou slivovici. V naší konferenční místnosti, kde se různé ty večírky konaly, byly kromě obyčejných židlí i delší lavičky pro asi 4 osoby. Pavel ještě se třemi dalšími kolegy degustoval tu zmrzlou slivovici právě na této lavičce. Začal se čím dál víc kývat v rytmu hudby, načež se celá lavička převrátila dozadu a všichni se s křikem ocitli na zemi. Palo již nemohl sám vstát, odvedli ho do pracovny, domů nešel a musel přespat na pracovišti. Inu, ta zmrzlá slivovice byla ošidná..!..

Doc.MUDr. Josef Kuba
Význačnou osobností čs. nukleární medicíny v 70.-80. letech byl Doc.MUDr. Josef Kuba, CSc. Byl prvním přednostou Oddělení - Kliniky nukleární medicíny KNsP - FN v Ostravě, řadu let vykonával i funkci předsedy Čs. společnosti nukleární medicíny. Doc. Kuba byl velmi erudovaným a zkušeným odborníkem v oblasti nukleární medicíny, měl i organizační schopnosti a konexe. Zasloužil se výrazně o rozvoj oboru nukleární medicíny u nás a především na pracovišti nukleární medicíny v Ostravě, které tehdy bylo nejlepším a nejlépe přístrojově vybaveným pracovištěm nejen u nás, ale i v rámci střední a východní Evropy.
  Po osobní, lidské, charakterové stránce však Doc.Kuba byl tak trochu "malá dušička" (nízká, malicherná, zlostná, ježatá)... Na své spolupracovníky z pracoviště - spíše než na kolegy - pohlížel autoritativně a despoticky jako na své podřízené, kteří mu musejí být k ruce, "držet hubu a krok", nemají právo na nezávislý názor, "pravdu" má jedině šéf. "Buzeroval" a "dusil" je a k otevřené diskusi se stavěl negativně a podrážděně. Na pracovišti dělal "dusno", všichni byli rádi když jel na dovolenou nebo sympozium (práce se udělalo stejně co do množství i kvality, ale v příjemnější atmosféře...). Jedině jeho kolega a přítel, velmi seriózní MUDr.O.Kuchař, aspoň někdy byl schopen rozmluvit mu některé největší autokratické excesy...
  Byl jsem jednou svědkem následující konverzace: Řešili jsme něco s dr.Kubou u gamakamery, když tam přišel kolega elektronik ing.Dubroka. Prim. Kuba se ho přísně zeptal "Jestlipak jste již dokončil to zapojení monitoru, které jsem Vám minulý týden zadal?". "Ano, je to hotové, podařilo se to docela dobře". "Hm, OK.". Když ing.Dubroka odešel, prim.Kuba zabručel "Tak ten mě teda naštval! (řekl to lidověji...)". Já jsem se otázal: "Proč, to je přece dobře, že to již zapojil". "To sice ano, ale já měl zrovna takovou chuť ho 'zdupat' a on mi tím tu radost pokazil!".
  Prim. Kuba často používal konfrontační frazeologii. Např. když někdo něco neudělal brzy (nejlépe ihned...), místo normálního připomenutí "Ty jsi na to asi pozapoměl", většinou řekl "Ty ses na to vysral !"...
  Doc.Kuba byl typicky motivovaný antikomunista (ačkoli se stranickými "papaláši" udržoval dobré styky...) *). Říkával: "Na chudý lid musí být přísnost!" a "Kdyby tady nebyl ten zatracený socialismus a to naše pracoviště NM mi patřilo, to byste teprve viděli, jakou bych vám udělal vojnu!". Naštěstí k ničemu takovému nedošlo, politický převrat ho zastihl těsně před důchodem a velké kliniky v krajských a fakultních ústavech se i pak před privatizací podařilo uchránit.  Z podobných autokratických pohnutek se "rozhádal" i s většinou přednostů dalších pracovišť nukleární medicíny (ostatní pracovníky, byť sebeerudovanější, ignoroval, partnery pro něho byli pouze šéfové..). My jsme s tím při odborné spolupráci s kolegy z jiných pracovišť někdy též měli problémy, dokud se nám nepodařilo vysvětlit, že my žádné antipatie nebo přezírání nesdílíme, jsme opačného názoru a vítáme přátelskou spolupráci...
*) Jeho postoj v tomto směru dobře dokresluje jedna příhoda, která se mi stala. Chodíval jsem pravidelně na 1.května se spolupracovníky z Odd. nukleární medicíny do prvomájového průvodu v Ostravě, pak jsme zašli na pivo, či do přírody. Když měla má dcerka Hanka 4 roky, vzal jsem ji s sebou. Vystoupili jsme z tramvaje na Hulvátském kopci a šli směrem na seřadiště v Prostorné ulici vyhledat naši skupinku nukl.med. Hanička ale chtěla cestou koupit balónek, tím jsme se trochu zdrželi, nahrnulo se tam hodně lidí a my jsme se dostali do průvodu kousek dál, s jinou skupinou. Hned druhý den ráno, když jsem nastavoval gamakameru, přišel prim.Kuba a zhurta na mne spustil: "Jak to, že jste se nezúčastnil prvomájového průvodu!". "Ale já jsem tam byl i se svou malou dcerkou, avšak přes ty davy lidí se nám nepodařilo protlačit k naší skupině". "To je mi u p**ele, důležité je, že jste nebyl v naší skupině, kterou ředitelství ostře sleduje. Doufám že se to příště nebude opakovat!". "Ne, nebude - neboť letos je to naposledy, co jsem byl na 1.máje v Ostravě!". Dr.Kuba zrudnul, práskl dveřmi a několik dní se mnou nemluvil. Takže další roky jsme chodili s dětmi u babičky v Bořenovicích na 1.máje do Holešova, kde se prvomájový průvod pojímal spíše jako lidová veselice s kroji, květinami a alegorickými vozy, hlavně pro děti (a ne tak bombasticky organizovaně jako ve velkých městech).
  Doc.Kuba byl germanofil a velmi mu imponovaly hierarchické poměry které se tradovaly na německých univerzitních a medicínských odděleních: že zde přednosta často vládl "železnou rukou", nesnášel diskusi a erudovaní kolegové kteří se snažili rozvíjet nové myšlenky a přístupy, museli odejít jinam.
  Dr.Kuba nebyl schopen reflektovat, že tímto despotickým chováním nejvíc škodí sám sobě..!.. Když jsem se mu to snažil jemně a přátelky naznačit, setkal jsem se s negativní podrážděnou reakcí... My jsme jinak spolu vycházeli celkem dobře - jednak díky mé nekonfliktní povaze, jednak pro naše odlišné odborné zaměření. Nebyl jsem pro něho konkurent, naopak mne potřeboval (přičemž mi nevadilo, když si někdy výsledky mé výzkumné a vývojové práce sám přivlastňoval... - dělal jsem svou práci z osobního poznávacího zájmu a pro potřeby oboru a pracoviště, nikoli pro osobní prestiž a prezentaci).
  Zpočátku i zde byly pokusy o despotickou manipulaci s mou prací. Ilustruje to příhoda z r.1974, kdy jsem intenzívně vyvíjel počítačový systém pro matematickou analýzu a vyhodnocování scintigrafických studií. Když jsem tehdy dokončil algoritmy pro výpočet derivací a integrací křivek a matematických funkcí, s uspokojením jsem to předváděl prim.Kubovi, v očekávání živého zájmu a konstruktivní diskuse o možnostech praktického využití. Dr.Kuba však chvíli mlčel, pak protáhl obličej a nevlídně řekl: "To může být pro Vás zajímavé jako hračičkování, ale bylo by lepší kdybyste se raději věnoval tomu, co jsem Vám uložil!" (byly to jakési databáze, o kterých bylo dopředu jasné že nebudou k ničemu - naše specializovaná počítačová technika pro to nebyla vhodná a měli jsme pro to zavedené ústavní výpočetní středisko, které to bylo schopné udělat daleko lépe). Dr.Kuba tehdy ještě netušil, že právě tyto algoritmy se zanedlouho stanou základem pro unikátní systém OSTGAM-OSTNUCLINE pro komplexní matematickou analýzu a počítačové vyhodnocování scintigrafie (OSTNUCLINE- Komplexní vyhodnocování scintigrafie), se kterým pak jezdil po sympoziích u nás i v zahraničí a prezentoval jeho na tu dobu unikátní komplexnost. Pochopil pak, že je někdy lepší nechat svobodu vědeckého bádání a technického vývoje, bez subjektivního a nekvalifikovaného poručníkování...
Pozn.: Znal jsem jeho otce, který působil v Konici jako velmi dobrý praktický lékař (črta "Vzpomínky- zajímavá místa a lidé", pasáž "Koničtí lékaři"). Je zajímavé, že ty autokratické vlastnosti po něm, ve zvýšené míře, Doc.Kuba zdědil..!.. Bylo to jeho osobní neštěstí v profesní komunitě i v rodině: někteří si ho vážili (jiní naopak...), většinou se ho báli, ale nikdo ho neměl doopravdy rád...
  Lidé této "krevní skupiny" by neměli vykovávat řídící funkce, ve kterých mají právo poroučet svým bližním; jako samostatní odborníci přitom mohou vykonat mnoho perfektní práce. Bohužel lidská společnost je nastavena tak, že do vedoucích funkcí se přednostně dostávají právě autokratičtí a despotičtí lidé (a to i do nejvyšších pozic s neomezenou mocí - stálo to v historii miliony zmařených životů a lidského neštěstí).
  Po odchodu do penze Doc.Kuba za sebou naráz "zabouchl dveře". Nechtěl slyšet na mé návrhy, že jako emeritní zkušený odborník by mohl pořádat semináře, přednášet na sympoziích, vzdělávat mladé pracovníky. Že by ho mnozí kolegové jistě rádi viděli (že naštěstí se většinou rychleji zapomíná na to špatné a akcentuje se to dobré...). Nenavštěvoval pracoviště nukleární medicíny, neúčastnil se pak již žádných odborných akcí (svědomí v podvědomí..?..; cítil se jako zneuznaný penzista). Jeho dřívější chování (když "byl u moci") přispělo k tomu, že značné zásluhy Doc.Kuby o rozvoj oboru nukleární medicíny u nás byly rychle zapomenuty. Je to jistě škoda !
  Z mé strany však, přes všechny výhrady, je celkové hodnocení osobnosti Doc. Kuby pozitivní. Rád vzpomínám na naši dlouholetou odbornou spolupráci, společnou účast na sympoziích, jakož i na výlety do přírody, zvláště měl rád hory.

Vojtěch Ullmann